Cíl: Zhodnocení zkušeností s mapováním složitých síňových tachykardií (AT) z levé i pravé síně (LS,PS) mapovacím systémem Carto Confidense (CCD).
Metodika: Souboru zahrnul 13 konsek. pacientů (63±10, 4 ženy) s první reablací recidivující AT po ablaci perzistentní FS (n=11) resp. s intermediální AT při první ablaci perzistentní FS (n=1) či první ablací AT po operaci defektu septa síní, anomálního vyústění pravé plicní žíly a trikuspidální valvuloplastice (n=1), u nichž bylo použito mapování multipolárním katétrem Pentaray a systémem CDD. Hodnotil se čas mapování CDD a přesnost mapování ve srovnání se standardním 3D mapováním a entrainmentem.
Výsledky: Délka cyklu 19 mapovaných AT byla 293±95 (215-520) ms. Jedna roof-dependentní AT, jedna peri-mitrální AT, resp. souběžná peri-mitrální a roof-dependentní AT byla mapována u 2, 2, resp. 2 pacientů. Jeden lokalizovaný zdroj (endokardiální aspekt proximálního koronárního sinu, levá dolní plicní žíla, přední stěna LS, resp. strop LS u báze ouška) byl mapován u 4 pacientů. U 2 pacientů současně s jednou makroreentry AT (peri-mitrální, resp. roof-dependentní) byl mapován jeden (zadní dolní stěna LS), resp. dva (horní septum PS, dolní septum PS) lokalizované zdroje AT. Pacientka po operaci defektu septa síní měla flutter síní I. typu. Doba mapování LS pomocí CDD byla 11±3 (7-16) minut). Ve dvanácti případech, v nichž byl konkrétní zdroj AT mapován i standardně, byl čas mapování signifikantně nižší při použití CDD než při mapování bod-po-bodu (12±3 vs. 37±7 minut, p<0,0001). CDD poměrně přesně identifikoval AT z lokalizovaného zdroje i makroreentry, u nichž však definitivní interpretace nálezu častěji vyžadovala prověření tvz. entrainmentem.
Závěr: Mapování CCD je přesné u pravidelných AT z lokalizovaných zdrojů. Limity DCC mohou být větší u makroreentry či nepravidelných AT a při strukturální remodelaci síní.
