Cíl: Celá řada studií hodnotí vztah kvality života související se zdravím (HRQOL) a rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění. Cílem studie bylo zjistit vztah objektivního nálezu stabilní anginy pectoris a subjektivně hodnocené kvality života související se zdravím.
Metodika: Celkem bylo analyzováno 339 respondentů ve dvou skupinách. Respondenti v cílové skupině se stabilní anginou pectoris a kontrolní skupině bez stabilní anginy pectoris byli porovnáni podle rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Dotazníky Seattle angina questionnaire (SAQ) a EuroQol EQ-5D-3L byly porovnány s koronarografickým nálezem a lékařem zaznamenané New York Heart Association (NYHA) klasifikaci a Canadian Cardiovascular Society (CCS) klasifikaci.
Výsledky: Skupina pacientů se stabilní anginou pectoris měla nižší hodnocení v doménách SAQ a nástroji EQ-5D i při stejném zastoupení rizikových faktorů, jako kontrolní skupina bez anginy pectoris. ANOVA Kruskal-Wallis neprokázala vztah výsledku koronarografie s žádnou z pěti domén dotazníku SAQ ani EQ-5D. CCS klasificace a 3/5 domén SAQ mají statisticky významný vztah (α < 0,05) a EQ-5D index také (p = 0,0161). NYHA klasifikace a 2/5 domén SAQ mají statisticky významný vztah (α < 0,05) a EQ-5D index je statisticky velmi významný (p = 0,0001).
Závěr: V souboru není statisticky významný vztah mezi koronarografickým nálezem a kvalitou života související se zdravím. Významný vztah byl mezi subjektivním hodnocením kvality života a CCS klasifikace i NYHA klasifikace. Hodnocení kvality života by mělo být zavedeno do běžné ošetřovatelské praxe k zapojení pacientova pohledu na vnímání tíže onemocnění. Použití hodnocení HRQOL pro stratifikaci pacientů na ty, kteří budou více profitovat z ošetřovatelských intervencí, může zlepšit efektivitu ošetřovatelské péče a zvýšit ekonomický benefit ošetřovatelské péče.
