ÚVOD:
Na naše pracoviště byl odeslán 78-letý pacient ke zvážení biologické léčby z důvodu intolerance statinů. Ischemická choroba srdeční je u něj známá od roku 1988, je po chirurgické revaskularizaci pro nestabilní anginu pectoris – bypass na RIA+RD (LIMA) a na RMS (autovenosus) (03/1998), následně s nutností implantace stentu do vlasové stenózy proximální anastomózy žilního bypassu na RMS (05/1998). V roce 2014 byl zjištěn uzávěr odstupu bypassu na RMS II.
CÍL:
Popsat diferenciálně diagnostický postup umožňující určit příčinu obtíží pacienta v sekundární prevenci aterosklerotického postižení.
METODIKA:
Vyšetřovací postup zahrnoval pohovor s pacientem, fyzikální vyšetření, rentgenové vyšetření krční, hrudní a lumbosakrální (C+Th+LS) páteře, včetně sakroiliakálního (SI) skloubení (přístroj DR-B DR Canon), laboratorní vyšetření sérové kreatinkinázy (s-CK) a molekulárně genetická detekce HLA B27 (#PCR-SSP, krev v EDTA a srážlivá krev).
VÝSLEDKY:
Pacient pracoval jako řidič, v posledních cca 2 letech udával symetrické těžknutí nohou při chůzi.
Při fyzikálním vyšetření jsme zjistili multietážové postižení páteře, v bederní oblasti až charakteru bambusové hole.
Koncentrace sérové kreatinkinázy byla v normě (s-CK: 1,80 µkat/l[ 0.50 - 3.33 µkat/l ]). Dle molekulárně genetického vyšetření (HLA-B27: 13.44) není pacient nositelem rizikového antigen HLA-B27 (Bechtěrevova choroba).
Rentgenologické vyšetření C+Th+LS páteře a SI skloubení odhalilo pokročilou deformující spondylózu, s hyperostotickými osteofyty v úrovni C4/5 a Th12-L2 a s osifikací LLA v Th oblasti; dále osteochondrózu C3, C5 a C6, spondylartrózu v C a (s převahou vlevo) v dolním L úseku. Kaudálně od L2 byl přítomen Baastrupův syndrom.
ZÁVĚR:
U našeho pacienta byl podkladem obtíží degenerativní proces L páteře charakterizovaný těsným přiblížením sousedících trnových výběžků zvaný Baastrupův syndrom.
