Úvod:Měření hodnot krevního tlaku (TK) je standardní součástí protokolu zátěžového vyšetření,doposud ale nemáme k dispozici dostatečnou definici abnormální tlakové reakce.
Cíl:Formulace normativních hodnot pro jednotlivá pohlaví a věkové skupiny.
Metodika:Retrospektivní analýza reakce TK na fyzickou zátěž v selektované kohortě vyšetřených sportovců všech věkových kategorií v letech 2015-2021. Jednalo se o zátěžové vyšetření na bicyklovém ergometru rampovým protokolem do maxima, tlak byl měřen auskultační metodou.U každého jedince byl zaznamenán klidový TK a TK při maximální zátěži, maximální tepová frekvence (TF) a maximální dosažený výkon (ve wattech). Z naměřených hodnot byly pak vypočteny tyto parametry: SBP/Watt-slope, SBP/Watt-ratio.
Soubor a výsledky: Vyšetřeno zátěžovým testem bylo 13 567 osob–3 667 žen (27,02 %) a 9 900 mužů (72,9 %), průměrný věk byl vyšší u žen než u mužů: 22,5 ± 16,1 let versus 18,0 ± 12,2 let. Nejvíce zastoupená byla skupina sportovců provozují dle klasifikace ESC tzv. smíšenou sportovní aktivitu, menší část tvořili sportovci silových a vytrvalostních disciplín. Základní charakteristiky uvedeny v tabulce č.1. Mezi hodnotou klidového systolického i diastolického TK mezi muži a ženami nebyl signifikantní rozdíl, ale dosažený maximální systolický TK při zátěži byl vyšší u mužů než u žen: 164 ± 26 versus 160 ± 21 mmHg.Stejně tak byla u mužů vyšší maximální dosažená TF i maximální výkon. Na rozdíl od maximálního systolického TK byly hodnoty indexovaných TK na zátěž vyšší u žen (viz graf. č. 1,2).
Závěr:Referenční meze pro jednotlivá pohlaví a věkové skupiny u sportovců, podstupujících zátěžový test na bicyklovém ergometru, mohou poskytovat důležitou informaci pro hodnocení tlakové reakce v běžné praxi. Dále bude žádoucí analýza vlivu mezních hodnot na další prognózu jedince.
Tato práce byla podpořena grantem IGA_LF_2022_020
