PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU SPODNÍ STĚNY PŘI UZÁVĚRU ACD S VEDLEJŠÍM NÁLEZEM PÍŠTĚLE DO ARTERIA PULMONALIS
Tématický okruh: Vrozené vady
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 299

Šulc P.1, Mrózek J.1, Ráchela M.1

1 Interní a kardiologická klinika, oddělení kardiovaskulární, Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava


Koronární píštělí se rozumí komunikace mezi koronární tepnou a srdeční dutinou nebo velkých cév bez průchodu kapilárním řečištěm. Jedná se o vzácnou vrozenou vývojovou vadu srdce, zpravidla náhodně objevenou při zobrazovacím vyšetření (SKG, CTAG, TTE, TEE). Četnost výskytu tvoří přibližně 0,2-0,4% všech VSV a představují 43% všech vrozených anomálii koronárních cév. Píštěle mohou vycházet jak z pravé, tak i levé koronární cévy a v 90% ústí do pravostranných srdečních oddílů, méně často do plicnice, vzácně do dutých žil, koronárního sinu, levé komory, aorty a bronchiálních arterií. Mohou způsobovat významné zkraty, objemová přetížení, dilataci pravostranných odílů, srdeční selhání, ischemie a infarkty myokardu. Terapie se doporučuje u symptomatických pacientů. Mezi možností léčby při malých píštělí patří katetrizační uzávěr a při velkých zase kardiochirurgický zákrok.
Naše kazuistika sděluje případ 82letého muže, který prodělal akutní infarkt myokardu spodní stěny při trombotickém uzávěru ACD. Jako náhodným nálezem byla přítomna koronaro-pulmonální píštěl. Po samotné intervenci culprit léze s nastolením normálních oběhových poměrů dochází přechodně k jejímu funkčnímu uzávěru. V pozdější transthorakální echokardiografické kontrole, lze zkratové vedení v plicnici opět detekovat. Vzhledem k asymptomatičnosti pacienta jsme nemuseli zvažovat další terapeutické zákroky a pacient prodělal standardní nekomplikovaný průběh akutního infarktu myokardu.