Cíl: Katetrizační uzávěr ouška levé síně (LAA) okluderem u pacientů snižuje riziko tromboembolických (TE) komplikací. Cílem práce je zhodnotit, zda jsou výsledky tohoto výkonu ovlivněny přítomností implantabilního elektronického srdečního systému (CIEDs) a to jak trvalého pacemakeru (PM), implantabilního kardioverter-defibrilátoru (ICD), včetně přístrojů pro srdeční resynchronizaci (CRT) implantovaných před okluzí LAA
Metodika: Uzávěr LAA jsme provedli celkově u 160 pacientů (88 mužů, 72 žen). Nemocní byli následně rozděleni do 2 skupin, a to na ty, kterým byl před výkonem implantován CIEDs a ostatní. Obě skupiny byly analyzovány se zaměřením na demografické a periprocedurální charakteristiky a dále na postprocedurální hodnocení, se zaměřením na úmrtí, výskyt cévní mozkové příhody (CMP), přítomnost trombu a leaku souvisejícího s okluderem.
Výsledky: V demografických charakteristikách (Tab.1.) byla u nemocných s implantáty statisticky významně častěji zaznamenána přítomnost neurologického onemocnění (41,3% vs. 63,6%, p- 0,02), infarktu myokardu (11,9% vs. 27,3%, p- 0,028) a chirurgické revaskularizace myokardu (7,90 vs. 30,3%, p- 0,001). Ostatní demografické charakteristiky byly podobné. Délka výkonu a skiaskopie i ostatní periprocedurální charakteristiky byly u obou skupin srovnatelné (Tab.2.). V dlouhodobém hodnocení byl statisticky významný rozdíl v četnosti úmrtí ve prospěch nemocných s CIEDs (23,8% vs. 42,4%, p- 0,033), ostatní parametry jako výskyt trombu na LAA, leak okolo okluderu, nebo výskyt CMP byl v obou skupinách srovnatelný (Tab.3.).
Závěr: Retrospektivní analýza nemocných, u kterých byl proveden katetrizační uzávěr LAA okluderem a byli nositeli CIEDs, ukázala častější přítomnost neurologického onemocnění a ICHS, a také úmrtí. Samotná procedura i klinické a echokardiografické charakteristiky po ní byly u obou skupin srovnatelné.
