PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Dle literárních údajů 30-50% pacientů se STEMI má alespoň jednu významnou (>50%) reziduální stenózu na neinfarktové tepně. Četné randomizované studie hodnotily efekt rutinní revaskularizace těchto lézí (vyjma kmene levé koronární tepny). Dosud nebyl jednoznačně prokázán mortalitní benefit oproti konzervativnímu postupu, přičemž průměrná doba sledování byla 3 roky v největších studiích. Byl však pozorován pozitivní efekt na snížení potřeby budoucích revaskularizací. Je pravděpodobné, že selekce na základě vizuálního hodnocení významnosti stenózy (podobně jako i na základě hemodynamického hodnocení) je suboptimální a zcela opomíjí vulnerabilitu plátů.
Prezentujeme kazuistiku 70-letého pacienta, jež prodělal laterální STEMI jakožto primomanifestaci ischemické choroby srdeční. Culprit lézí byl akutní uzávěr proximálního úseku ramus circumflexus, který byl ošetřen implantací lékového stentu. Reziduální nález významné (70-80%) stenózy proximálního úseku ramus interventricularis anterior byl ponechán k ošetření s odstupem 4-6 týdnů. Pravá koronární tepna byla v době akutního koronárního syndromu pouze s hrubými nerovnostmi bez významných stenóz. Při kontrolní koronarografii byla zjištěna zcela asymptomatická progrese nálezu na pravé koronární tepně v kritickou stenózu na přechodu do středního úseku. Pacient byl následně ošetřen časnou chirurgickou revaskularizací.