ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE A REAKCE KREVNÍHO TLAKU NA ZÁTĚŽ U SPORTOVCŮ
Tématický okruh: Hypertenze | |
| Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 281 | |
| Jelínek L.1, Moravcová K.1, Ožana J.1, Sovová M.1, Václavík J.2, Jiravská-Godula B.3, Jiravský O.4, Pešová P.4, Puškašová K.5, Sovová E.1 1 Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, 2 Interní a kardiologická klinika, Fakultní Nemocnice Ostrava, Lékařská fakulta Ostravské Univerzity, Ostrava, 3 4.) Sportovní ambulance s.r.o., Karvinná, 4 3.) Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí a.s., Třinec, 5 5.) Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice a.s., Ostrava | |
Úvod a cíle Arteriální hypertenze je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění a nejčastějším patologickým nálezem při vyšetření sportovců. Osoby, které se chtějí zabývat sportem na výkonnostní úrovni, by měly být preparticipativně vyšetřovány zátěžovým testem. Součástí vyšetření je pravidelné měření tlaku v klidu a při samotném výkonu. Část vyšetřovaných má klidovou hypertenzi a část excesivní reakci na zátěž. Neexistuje jednotný názor na patofyziologii, prognózu, ani eventuální terapii u sportovců. Rozhodli jsme se zjistit, jaká část testovaných sportovců měla jednotlivé hypertenzní fenotypy a hyperreakci tlaku v zátěži Metodika Retrospektivně jsme analyzovali data 2070 dospělých atletů, kteří mezi roky 2015 a 2021 podstoupili zátěžové vyšetření kvůli posudku, zda jsou schopni výkonnostního sportu. 49 pacientů test nedokončilo pro arteficiální ukončení lékařem z různých příčin. Měřena a zaznamenána byla klinická data pacientů v klidu a při zátěži. Výsledky Z pacientů, kteří dokončili zátěžový test, 34 % pacientů splňovala kritéria arteriální hypertenze při měření v klidu. Z toho 265 mělo izolovanou systolickou hypertenzi a 8 % izolovanou diastolickou. 2,5 % osob mělo tlakovou hyperreakci v zátěži, z toho u 56 % osob odpovídal klidový tlak arteriální hypertenzi. Závěr U sportovců s tlakovou hyperrerakcí v zátěži je pravděpodobné, že mají i klidovou hypertenzi před vyšetřením. Arteriální hypertenze u sportovců je problém, který se týká nejen specializovaných tělovýchovných lékařů, ale i běžné kardiologické populace. Před nalezením eventuálních systémových řešení je nutné zanalyzovat jaké části pacientské populace se problematika týká a rozhodnout kdo má být reálně léčen a u koho se jedná o benigní následek sportovní činnosti. | |
