PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Ve sdělení prezentujeme naše první zkušenosti s fyziologickou kardiostimulací, t.j. stimulací Hisova svazku (HBP) a oblasti levého Tawarova raménka (LBBAP). Od září 2020 do konce roku 2021 jsme provedli 41 výkonů u 39 pacientů průměrného věku 72±9 let, převažovali muži (59%). Nejvíce pacientů (32) mělo dobrou systolickou funkci LK s EF 59±5%, 2 pacienti měli EFLK v pásmu lehké dysfunkce 47±2%, 5 pacientů mělo těžkou dysfunkci LK s EF 25±4%. Indikací k výkonu byla porucha SA uzlu u 12 (31%) pacientů, porucha AV uzlu (AV bl. I-II st.) u 13 (33%) pacientů, porucha obou (sick sinus syndrom s AV bl. I-II st. a/nebo raménkovou či fascikulární blokádou) u 5 (13%), stejný počet pacientů byl indikován pro fibrilaci síní (s pomalým AV převodem, brady-tachy převodem s nutností uzlových léků nebo tachyfibrilací síní s plánem RF modifikace AV junkce). 3 pacienti (8%) byli indikováni po neúspěšné biventrikulární stimulaci, jeden (2%) pro stimulací navozenou dysfunkci LK. U 27 výkonů (66%) bylo dosaženo HBP (12 v intra-, 15 v parahisální pozici), u 5 (12%) LBBAP (ve 3 případech stimulace levého raménka, ve 2 stimulace levkomorového septa). U 7 pacientů (17%) byla elektroda ponechána v bazálním septu PK. U dvou pacientů (5%) byla HBP neúspěšná - jeden pacient byl řešen v jednom výkonu biventrikulární stimulací, další ve druhém výkonu LBBAP. U všech výkonů bylo použito dedikované instrumentárium pro hisální stimulaci firmy Medtronic. Medián času výkonu byl 90 min. (45-160), skiaskopický čas 10 min. (3-37), skiaskopická dávka 0,64 mGy.m² (0,1-11,08). Celkově bylo HBP nebo LBBAP dosaženo u 31 (79%) pacientů. U jednoho pacienta byla pro progresivně narůstající stimulační práh na hisální elektrodě indikována v odstupu 3 měsíců výměna elektrody, jiné komplikace se v periprocedurálním období ani v dalším sledování nevyskytly.