VIEW AN ABSTRACT

Přestože na oddělení akutní kardiologie byla dlouhou dobu využívaná extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) především k podpoře oběhu a tedy ve veno-arteriální (VA) konfiguraci, pandemie COVID-19 vše změnila. Vzhledem k přeplnění anesteziologicko-resuscitačních pracovišť nemocnými s COVID-19 vzrostla poptávka po poskytování náhrady plicních funkcí s pomocí ECMO ve veno-venozní (VV) konfiguraci i na dalších odděleních včetně kardiologických JIP. Proto i na oddělení akutní kardiologie Nemocnice Na Homolce je od podzimu 2020 téměř kontinuálně poskytována péče pacientům s tím nejtěžším postižením plic, vyžadujícím VV ECMO.
Mezi nemocnými s těžkým covidovým plicním poškozením, které jsme na našem pracovišti léčili, vyčnívá případ 59-letého pacienta, který byl přijat v únoru 2021 pro těžké respirační selhání, vyžadující napojení na VV ECMO. Došlo sice ke stabilizaci výměny plynů, ale další průběh hospitalizace byl provázen celou řadou závažných komplikací – krvácení, trombózy, recidivující těžké infekce se sepsí a septickým šokem, nejčastěji plicního původu. Postupně bylo zřejmé, že plicní parenchym je poškozen nevratně a nemocný byl zařazen do transplantačního programu. Po 207 dnech podpory VV ECMO nemocný podstoupil úspěšně transplantaci plic. Ošetřovatelská péče o pacienta napojeného mnoho měsíců na extrakorporální podporu je nesmírně náročná, možnosti polohování jsou omezené, stejně tak rehabilitace je velmi obtížná, ale zásadně nutná. Přes všechny komplikace se však pacienta podařilo připravit k transplantaci bez dekubitů a pozitivně motivovaného k další léčbě.
Dlouhodobá péče o nemocné s VV ECMO je extrémně náročná, ale zvládnutelná i v podmínkách kardiologické JIP. V době přípravy tohoto abstraktu již pacient s transplantovanými plícemi intenzivně rehabilituje s výhledem na propuštění domů.