VIEW AN ABSTRACT

Cíl: Souvislost mezi antitrombotickou (AT) terapií z kardiovaskulárních indikací a rizikem gastrointestinálního (GI) krvácení je prokázána, data týkající se vlivu AT terapie na prognózu pacientů po GI krvácení jsou ale kusá stejně jako data o dalším AT managementu těchto nemocných. Cílem naší práce je: (1) zhodnotit vliv AT terapie a ostatních proměnných na krátkodobou a střednědobou (6měsíční) prognózu pacientů po GI krvácení a (2) popsat následný management především s ohledem na reiniciaci AT terapie.
Soubor a metodika: Retrospektivně byli analyzováni všichni pacienti s endoskopicky potvrzeným krvácením do horní etáže gastrointestinálního traktu (UGB), kteří podstoupili urgentní gastroskopii v Karlovarském kraji od 1.1.2019 do 31.12.2019. Z 159 pacientů (převážně muži (63 %, p <0,001)) AT terapii užívalo 52 %.
Výsledky: Nemocniční mortalita činila 19,5 %, šestiměsíční 33 %. Nebyla pozorována asociace mezi předhospitalizační AT léčbou a vyšší mortalitou během úvodní hospitalizace. Stejně tak nebyla pozorována vyšší 6měsíční mortalita u nemocných s předhospitalizační AT terapií. S horší prognózou během iniciální hospitalizace byl asociován rozvoj hemorhagického šoku (OR 8,5, 95 % CI 3,1 – 22,8; p <0,001) a onkologická anamnéza (OR 8,5, 95 % CI 1,8 – 38,5; p = 0,006). Hlavním prediktorem vyšší 6měsíční mortality byl zvýšený počet komorbidit (Charleson comorbidity index 5.13 vs. 7.17, p <0,001). Po epizodě krvácení byla u pacientů s trvající indikací k AT terapii antitrombotika reiniciována v 67 %. Žádný z pacientů s indikací antikoagulační terapie pro fibrilaci síní nebyl referován k perkutánnímu uzávěru ouška levé síně.
Závěr: V analyzovaném souboru nebyla pozorována asociace AT terapie s horší prognózou u pacientů po epizodě UGB. Hlavním prediktorem vyšší mortality byla polymorbidita nemocných. AT byla znovu nasazena u 2/3 indikovaných pacientů.