PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Izolace plicních žil je moderní léčebnou strategií k znovuobnovení sinusového rytmu.u pacientů s fibrilací síní ,nicméně je zatížená i potencionálním výskytem závažných komplikací.Kazuistika: 60letá žena, která prodělala RF ablaci pro paroxysmální FS v jiném kardiocentru v březnu 2018, byla přijata v červenci 2018 s levostrannou bolestí na hrudního, dušností, celkovou slabostí a nočními poty. Byla jí diagnostikována levostranná pneumonie s fluidothoraxem. Zahájena adekvátní ATB terapie a následná CTangiografie vyloučila plicní embolizaci, nicméně diagnostikovala okluzi levé dolní plicní žíly (LIPV). S ohledem na CT obraz úplné okluze LIPV byla započata terapie UFH. Intervence: Intervence vč. transseptální punkce byla navigována ICE. Vícečetná balonková dilatace byla efektivní, s optimálním angiografickým i hemodynamickými výsledkem s gradienty do 3 mmHg. Kontrolní CT vyšetření s odstupem 4,5 měsíců verifikovalo reokluzi LIPV. Časně přistoupeno k reintervenci s plánovanou implantací stentu. Místo okluze bylo adekvátně predilatováno, ale následná implantace stentu byla komplikována jeho spontánním uvolněním z místa implantace, nicméně zůstal zachycený na původním vodiči. Původní cestou byl zaveden další vodič a místo původního uzávěru bylo ošetřeno implantací dalšího stentu menší velikosti, následně byl původní vodič nahrazen za Extra Stiff vodič – stále se zachyceným stentem a po něm zaveden 23F zavaděč umožňující bezpečnou extrakci původního stentu drátěnou kličkou. Opět byl potvrzen optimální hemodynamický efekt intervence. Kontrolní CT za měsíc od výkonu potvrzuji trvající efekt intervence. Závěr: Prezentujeme v současné době velmi raritní komplikaci intervenčního řešení fibrilace síní. Intervenční přístup omezen pouze na případy výrazně symptomatických pacientů na pracovištích se zkušeností s řešením těchto závažných komplikací.