Úvod: Implantace kardioverteru-defibrilátoru s možností biventrikulární stimulace (CRT-D) v prevenci náhlé srdeční smrti je v současné době běžnou praxí. Naše studie se zabývala v dlouhodobém sledování výskytem první antitachykardické adekvátní terapie ICD, a to především s ohledem na současné diskuse o možnosti zúžení terapie na CRT-P při výměně přístroje u pacientů bez výskytu terapií či zlepšením funkce LK.
Metody: V databázi CRT-D pacientů implantovaných mezi roky 2005 až 2013 v Krajské nemocnici Liberec jsme analyzovali výskyt léčených epizod komorových arytmií (prvního výboje CRT-D a antitachykardického pacingu).
Výsledky: Bylo zařazeno 250 pacientů s blokádou levého Tawarova raménka nebo nespecifickou poruchou nitrokomorového vedení. 80% pacientů bylo implantováno v primární prevenci náhlé srdeční smrti a 20% pacientů v sekundární prevenci náhlé srdeční smrti. Během doby sledování 5,5±2,5 let zemřelo 46,4% pacientů pro kardiální (25,6%) nebo nekardiální (20,8%) důvody. Terapie CRT-D se vyskytla u 33,2% pacientů (výboj u 14,8%). Pouze ATP terapie byla přítomna u 12,4% pacientů. U pacientů implantovaných v primární prevenci náhlé srdeční smrti byl výskyt terapií 25,5% vs. 64,0% u pacientů implantovaných v sekundární prevenci náhlé srdeční smrti (P˂0,00001). Výskyt terapií mezi skupinou pacientů s ischemickou chorobou srdeční a jinou příčinou srdečního selhání se nelišil (33,3% vs. 32,9%, P=NS). Komorové arytmie se vyskytly i u pacientů s reverzní remodelací levé komory srdeční.
Závěr: Terapie tachyarytmií dodaná CRT-D se vyskytla u čtvrtiny pacientů implantovaných v primární prevenci náhlé srdeční smrti. U pacientů implantovaných v sekundární prevenci náhlé srdeční smrti je výskyt terapií výrazně častější. Komorové arytmie se mohou vyskytovat i u pacientů se zlepšením funkce levé komory srdeční po dlouhé době od implantace CRT-D bez terapií.
