VIEW AN ABSTRACT

RECIDIVUJÍCÍ SETRVALÁ KOMOROVÁ TACHYKARDIE - AKUTNÍ MYOKARDITIDA NEBO “JEN” HKMP?
Topic: Acute conditions in cardiology
Type: Poster - doctors , Number in the programme: 49

Ayaz M.1, Gřiva M.1, Coufal Z.1

1 Kardiologie, Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, Brno


Úvod:
Mezi život ohrožující projevy hypertrofické kardiomyopatie (HKMP) patří komorové arytmie. Akutní myokarditis je možnou příčinou elektrické nestability a/nebo funkční deteriorace pacientů s HKMP.

Kazuistika:
Prezentujeme případ 54-letého pacienta s anamnestickým podezřením na HKMP, jež pro pacientovu noncompliance nebylo došetřeno. Pacient byl na naše pracoviště přijat akutně pro spontánně terminující recidivující setrvalou komorovou tachykardii (sKT). Při přijetí byla vyloučena iontová dysbalance, koronarografické vyšetření vyloučilo významnější stenózu magistrálních koronárních tepen.
V rámci došetřování bylo doplněno vyšetření magnetickou rezonancí s nálezem odpovídajícím obrazu HKMP. Mimo to byla zachycena oblast edému svědčící pro možný akutní zánět odpovídající svým subendokardiálním uložením akutní myokarditidě. Pacient byl zajištěn implantabilním kardioverter-defibrilátorem (ICD) ze sekundárně preventivní indikace. V dalším ambulantním sledování byly opakovaně zachyceny recidivující KT řešené 2x výbojem a opakovaně antitachykardickým pacingem. Po zavedení antiarytmické léčby amiodaronem bylo dosaženo vymizení sKT, oj. zachycena spontánně terminující nesetrvalá KT.

Diskuze:
Pokud by byl pacient stratifikován před touto hospitalizací, pak by z pohledu svého základního onemocnění HKMP dosáhl rizika náhlé srdeční smrti v příštích pěti letech pouze 2,69% a ICD by z tohoto hlediska nebylo indikováno. Proto jsme se pokoušeli vyloučit reverzibilní příčinu elektrické nestability - což de facto nebylo možné vzhledem k možnosti probíhající akutní myokarditidy. Po komplexním zhodnocení stavu byl pacientovi implantován ICD, z čehož pacient zjevně profituje.
Každý případ a všechny stratifikační mechanismy je tedy třeba posuzovat individuálně s cílem dosažení maximálního bezpečí pacienta