ROZDÍLY V DETEKCI OBLASTÍ FIBRÓZY LEVÉ SÍNĚ POMOCÍ VYSOCE DENZNÍHO ELEKTROANATOMICKÉHO MAPOVÁNÍ A MAGNETICKÉ REZONANCE U PACIENTŮ S PERZISTENTNÍ FIBRILACÍ SÍNÍ

Cíl: Rozsah fibrózy levé síně je důležitým prediktorem úspěšnosti nefarmakologické terapie fibrilace síní (FS). Identifikace oblastí fibrózy levé síně pomocí magnetické rezonance s využitím pozdního sycení gadoliniem (LGE-MRI) je kontroverzním tématem. Cílem naší práce je posoudit míru korelace mezi nálezy z LGE-MRI a EA mapování u nemocných s perzistentní FS.
Soubor a metodika: Bylo prospektivně zařazeno 13 konsekutivních pacientů s perzistentní FS indikovaných ke katetrizační ablaci. Preprocedurálně bylo provedeno LGE-MRI (1,5T) srdce. Nálezy byly hodnoceny pomocí programu ADAS s IIR (image intensity ratio) 1,2 – 1,32. Virtuální 3D model levé síně (LS) byl rozdělen na 12 segmentů, a každému segmentu bylo dle stupně fibrózy přiděleno skóre 1-4. Během zákroku byla Octaray katetrem provedena vysoce denzní bipolární voltážová EA mapa LS, která byla následně hodnocena stejnou metodikou jako LGE-MRI. Analyzována byla (1) korelace mezi součtem skóre fibrózy všech segmentů (sumační skóre, SS), (2) podíl segmentů se shodnými nálezy a (3) míra shody SS pro přední a zadní stěnu.
Výsledky: Z celkového počtu 13 pacientů, byla EA mapa provedena pouze při FS u 10, pouze při sinusovém rytmu (SR) u 1 a při FS i SR u 2 (průměrný počet bodů 4323,6 ± 1680,9). Byly patrné signifikantně vyšší hodnoty SS EA map porovnání s MRI (27,1 ± 6,6 vs. 18,9 ± 3,6; P <0,001). Průměrný počet segmentů se shodným skóre fibrózy na jednoho pacienta byl 3 ± 2,3 (25 % z celkové plochy LS). Při hodnocení 4 segmentů zadní a přední stěny byla patrna shoda v 1,0 ± 1,0, respektive 1,2 ± 1,5 segmentu (P = 0,67).
Závěr: Celkový podíl fibrózy byl ve studovaném souboru dle vysoce denzního EA mapování signifikantně vyšší v porovnání s LGE-MRI. Průměrný rozsah oblastí shodně hodnocených EA mapováním a LGE-MRI odpovídá 25% plochy levé síně.