Change language:

KOMPLEXNÍ VROZENÁ SRDEČNÍ VADA S LIMITOVANÝM ŽILNÍM PŘÍSTUPEM: ALTERNATIVNÍ PŘÍSTUPY KATETRIZAČNÍ ABLACE SUPRAVENTRIKULÁRNÍCH ARYTMIÍ

J. Škoda, P. Neužil, J. Petrů, L. Šedivá, J. Rubáčková Popelová, R. Gebauer, Š. Černý, Z. Stárek, V. Reddy (Praha, Brno, New York, United States)

Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace

Typ: Ústní sdělení - lékařské, XXXII. Sjezd ČKS

Úvod: U pacientů s různě komplexními srdečními vadami je často nutné volit alternativním přístupy ke katetrizační ablaci.
Soubor a metoda: V období 1/2005-7/2023 v souboru 203 katetrizačních ablací vrozených srdečních vad, z toho 56x komplexních VSV (transpozice, intra i extrakardiální varianty totálních kavopulmolnální spojení či diskontinuita ddž), jsme provedli katetrizační ablaci supraventrikulárních arytmií různého mechanismu, kde 45x bylo nutné volit alternativní přístup k cílovému substrátu arytmie: 31x transaortálně s podporou magnetické navigace, 9x punkcí kanálu, 3x transhepatálně a 2x via v.azygos.
Výsledky:
U většiny výkonů 42/45 bylo využito elektroanatomické mapování a provedena integrace CT obrazu pro přímou navigaci do síňového prostoru, akutní úspěšnost prvního výkonu byla dosažena u všech pacientů, dlouhodobá úspěšnost byla u 39/45 (87%) pacientů, po reablaci 6 pacientů byla dlouhodobá úspěšnost u 41/45 (91%) pacientů s mediánem sledování 33 měsíců (4-168). Katetrizační ablace parox. či perzist fibrilace síní byla provedena úspěšně u 5 pacientů s diskontinuitou DDŽ (z toho 2x metodou pulzního pole transhepatálně bez recidivy v časném sledování) , 3x metodou dálkové magnetické navigace transaortálně se sledováním 25M resp 12M s nutností 1x manuální reablace. U třech pacientů s komplexní srdeční vadou bylo nutné po ablaci SVT implantovat KS pro chronotropní inkompetenci či AVB, u jedné pacientky s TCPC byla nutnost kardiochirurgické korekce po transkanálové punkci, 1 pacientka s TCPC zemřela týden po výkonu vyžadujícím akutní chirurgickou implantaci kardiostimulátoru a progresí do refrakterního srdečního selhání včetně ECMO.
Závěr: Katetrizační ablace supraventrikulárních arytmií u pacientů s limitovaným venózním přístupem vyžaduje v indikovaných případech alternativní postupy se srovnatelnou úspěšností. Vyšší rizikovost lze očekávat u nejkomplexnějších VSV, kdy je optimální řešení ve specializovaném centru se zkušeností kardiochirurgických výkonů u VSV.