VOLNÉ NUKLEOVÉ KYSELINY V PLASMĚ JAKO POTENCIÁLNÍ PREDIKTORY SVALOVÝCH SYMPTOMŮ SPOJENÝCH SE STATINY?

Úvod: Svalové komplikace jsou nejčastějším nežádoucím vedlejším účinkem široce indikované léčby statiny. Dosud ale chybí vhodné biochemické markery umožňující včasnou predikci a potvrzení příčinné souvislosti mezi SAMS („statin associated muscle symptomes“) a užíváním statinů. Novými markery svalového poškození vyvolaného statiny by mohly být fragmenty nukleových kyselin volně se vyskytujících v plasmě (miRNA, jaderné a mitochondriální DNA).
Metodika: Pomocí kvantitativní PCR jsme analyzovali plazmatické koncentrace tří svalově specifických miRNA (133a-3p, 1-3p a 23a-5), jaderných DNA (markery v genech IL-6 a FTO) a mitochondriálních DNA (dva nezávislé markery) u celkem sedmnácti dospělých osob (13 mužů a 4 ženy) s akutní koronární příhodou, které byly po příhodě (ale ne před ní) léčeny statiny. Vždy byl k dispozici jeden vzorek před léčbou statiny a tři vzorky během prvního roku léčby. Vzhledem k rozptylu koncentrací volných plazmatických nukleových kyselin byly hodnoty porovnávány se vzorkem získaným před nasazením léčby (arbitrární standardizované hodnoty 1,00 pro každý analyzovaný subjekt).
Výsledky: Sedm ze sedmnácti (tj. 41 %) subjektů uvedlo subjektivně různé stupně SAMS.
Relativní neadjustované koncentrace (signifikantní na P < 0,05 ve dvou případech) analyzovaných miRNA byly (ve srovnání s prvním vyšetřením) na léčbě nižší u osob se SAMS (např. miRNA 1-3p; 1,00 → 1,06 ± 0,28 → 1,07 ± 0,25 → 1,10 ± 0,40) v porovnání s osobami bez SAMS (1,00 → 1,43 ± 0,52 → 1,54 ± 0,74 → 1,52 ± 0,69). Změny volných plazmatických DNA (jaderných i mitochondriálních) v čase byly nezávislé na přítomnosti subjektivních SAMS.
Závěr: Koncentrace regulačních miRNA (ale pravděpodobně nikoliv DNA) v plazmě mohou být markery svalového poškození vyvolaného léčbou statiny.

Podpořeno projektem MZ ČR č. NU21-01-00146. Všechna práva vyhrazena.