PREDIKTORY RIZIKA VZNIKU POSTKATETRIZAČNÍHO PSEUDOANEURYSMATU FEMORÁLNÍ TEPNY

Úvod a cíl práce:
Budeme-li schopni předem odhalit pacienty s vyšším rizikem vzniku postkatetrizačního  pseudoaneurysmatu (PSA)femorální tepny, lze přijmout intenzivnější bezpečnostní opatření, která mohou této komplikaci předejít.

Metoda:
Náš soubor tvoří 64 pacientů, u nichž došlo ke vzniku PSA. Soubor jsme retrospektivně analyzovali a výsledky srovnali s náhodně vybranou skupinou nemocných. Hodnotili jsme rizikové faktory objektivní (věk, pohlaví, arteriální hypertenze, diabetes mellitus, chronická renální insuficience, podání inhibitoru GP IIb/IIIa) i subjektivní (spolupráce pacienta).

Výsledky:
Regresní analýzou se nám podařilo identifikovat několik rizikových faktorů se statistickou významností: průměrný věk nad 70 let (p=0,016), BMI nad 29 (p=0,024), ženské pohlaví (56%, p=0,013), diagnózu arteriální hypertenze (81%, P=0,002), diabetes mellitus (38%, p=0,052) a chronickou renální insuficienci s plazmatickou hodnotou kreatininu nad 120umol/l (42%, p=0,023). Statisticky významným faktorem byla rovněž non compliance  pacienta s klidovým režimem po katetrizačním výkonu (27%, p=0,045) hodnocená subjektivně středním zdravotním personálem. Významný podíl (31%) měla také chybná punkční technika (punkce arteria femoralis superficialis). Nemohli jsme ji však prokázat u kontrolní skupiny, proto není statisticky hodnocena.
Podání inhibitoru GP IIb/IIIa se na vzniku PSA signifikantně nepodílelo, naopak v kontrolní skupině byla tato léčba indikována častěji.

Závěr:
Průběžné výsledky nám umožnily uplatnit u rizikových pacientů zvýšená bezpečnostní opatření: radiální přístup do tepenného řečiště, suturu tepny systémem Perclose, 4 Fr sheath, protrahovanou manuální kompresi, zvýšený dohled. Toto přineslo snížení pololetní incidence výskytu PSA na našem pracovišti pod 1,2%.