NEFARMAKOLOGICKÁ LÉČBA CHRONICKÉHO SRDEČNÍHO SELHÁNÍ SRDEČNÍ RESYNCHRONIZACÍ – VÝSLEDKY DLOUHODOBÉHO SLEDOVÁNÍ

Úvod: Srdeční resynchronizační léčba (SRL) se ukázala být velice účinnou léčebnou strategií u pacientů s těžkým chronickým srdečním selháním (CHSS).
Cíl práce: Zjistit míru klinické odpovědi na SRL, stanovit u pacientů léčených SRL morbiditu a mortalitu, vysledovat příčiny a prediktory úmrtí. Ověřit, zda parametry tkáňové dopplerovské echokardiografie (TDE) dokáží předpovědět odpověď na SRL.
Pacienti a metody: Před, po implantaci SRL systému a za 12 měsíců bylo provedeno echokardiografické vyšetření a v průběhu sledování pacientů byla zaznamenávána relevantní klinická data.
Výsledky: Do studie bylo zařazeno 102 pacientů (71 mužů, 31 žen) průměrného věku 71±9 let. 68% pacientů mělo ischemickou chorobu srdeční, 29% idiopatickou dilatační kardiomyopatii. 75% pacientů bylo ve funkční třídě NYHA III, 25% NYHA IV. Po dobu sledování 711±329 dnů zemřelo 26 pacientů a 35 pacientů bylo hospitalizováno. 34% všech hospitalizací nastalo pro akutní exacerbaci CHSS. Pacienti se vstupní  klasifikací NYHA IV měli vyšší jedno-, i dvouletou mortalitu ve srovnání s pacienty ve třídě NYHA III. Podíl klinických responderů dosáhl 64% po 12 měsících SRL.  U 58% pacientů došlo po roce SRL k relativnímu nárůstu ejekční frakce levé komory (EFLK) o ≥ 30%. 1/3 pacientů měla po roce EFLK ≥ 45% s minimálními symptomy CHSS. Jako prediktory reverzní remodelace LK byly nalezeny: vstupní  EFLK > 23%, konečný diastolický diametr LK < 65 mm, konečný diastolický objem LK < 160 ml a konečný systolický objem LK < 120 ml a vstupní interventrikulární mechanické zpoždění > 45 ms, ale žádný ze vstupních parametrů TDE.
Závěr: SRL je bezpečnou a efektivní metodou s vysokou úspěšností. Problémem zůstává identifikace responderů. Známky menší pokročilosti srdeční choroby společně s interventrikulárním mechanickým zpožděním byly identifikovány jako citlivé prediktory odpovědi na léčbu.