KARCINOIDOVÉ KARDIÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ

Karcinoid je neuroendokrinní semimaligní nádor s incidencí 1,2 – 2,1 na 100 000 obyvatel ve veškeré populaci. Ve většině případů je lokalizovaný v gastrointestinálním traktu, v menší míře v bronchiálním stromu, ováriích ev. jinde. U 20-30% pacientů se karcinoid prezentuje karcinoidovým syndromem (záchvatovité zarudnutí obličeje a krku, průjmy, dušnost, hypotenze) - symptomem komplexně zapříčiněným produkcí vazoaktivních substancí (serotonín a jeho metabolity). U více než 50% nemocných s karcinoidovým syndromem se vyvine karcinoidové kardiální onemocnění (CHD).

CHD se predominantně projeví ztluštěním endokardu pravostranných srdečních oddílů, vznikem trikuspidální a pulmonální insuficience a následným manifestním pravostranným srdečním selháním (PSI). V diagnostice je zlatým standardem transthorakální echokardiografie. Trikuspidální a pulmonální regurgitace se zpravidla vyskytuje jako sekundární  při dilataci pravostranných chlopenních prstenců v důsledku tlakového nebo objemového přetížení pravé srdeční komory nebo myogenního postižení u kardiomyopatií nebo ischemické choroby srdeční, resp. u plicní hypertenze.  Primární postižení trikuspidální a pulmonální chlopně je méně časté, patří sem vrozené srdeční vady, revmatické postižení, endokarditida, přítomnost stimulační elektrody. Karcinoidové kardiální onemocnění je  vzácná příčina  trikuspidální a pulmonální chlopenní vady vedoucí k signifikantní morbiditě a mortalitě způsobené PSI. Léčba pacientů s CHD je komplexní, opírá se o léčbu symptomatického srdečního selhání (režimová opatření, farmaka), v případě těžkého kardiálního postižení je na místě náhrada pravostranných srdečních chlopní.

Kazuistika se týká mladé pacientky s karcinoidem ovárií, manifestujícim se karcinoidovým kardiálním onemocněním s pravostranným srdečním selháním a raritním levostranným chlopenním postižením při PFO.