PRŮBĚH TRANSPLANTACE SRDCE A NÁSLEDNÉHO OBDOBÍ U NEMOCNÝCH S POZITIVNÍM CROSS-MATCH TESTEM

Úvod
Přítomnost preformovaných protilátek v seru příjemce (pozitivní cross-match test) představuje zvýšené riziko vzniku závažné rejekce po transplantaci orgánů.
Cíl sdělení
Posoudit průběh srdeční transplantace a dalšího období u nemocných s pozitivním cross-match testem.
Metodika
Retrospektivní analýza souboru nemocných, u nichž byla v letech 2005 – 2009 provedena transplantace srdce a kteří měli pozitivní cross-match test. Hodnotili jsme výskyt rejekce a vývoj funkce štěpu během sledování, které bylo 6-59 měsíců. Přítomnost a stupeň rejekce jsme zjišťovali ze vzorků získaných při endomyokardiální biopsii (EMB) z pravé komory. Buněčnou rejekci jsme hodnotili podle Banffské klasifikace, humorální rejekci jsme stanovili při nálezu fregmentů komplementu (C4d) při imunohistochemickém vyšetření. Celkem jsme hodnotili vzorky ze 133 EMB.
Výsledky
V uvedeném období bylo v Kardiocentru IKEM provedeno 205 transplantací srdce. U 9 nemocných jsme retrospektivně zjistili pozitivní cross-match, episoda humorální rejekce se vyskytla u 3 (33 %) těchto nemocných, v jednom případě s projevy srdečního selhání při dysfunkci štěpu. Buněčná rejekce vyššího stupně se v kombinaci s humorální rejekcí vyskytla pouze u 1 nemocné. Kombinovaná antirejekční léčba vedla u všech nemocných k ústupu změn, při poslední kontrole jsou všichni v dobrém klinickém stavu bez známek poškození srdečního štěpu.
Závěr
Nemocní s pozitivním cross-match testem jsou ohroženi vznikem humorální rejekce, při včasné imunohistochemické diagnóze a léčbě lze předejít dlouhodobému poškození transplantovaného srdce.

                                                                 Podpořeno grantem IGA MZ ČR NT/11262 – 6.