Kardio 365 - úvodní stránka
nepřihlášen  
Change language:    

PÉČE O PACIENTA SE SUBAKUTNÍM INFARKTEM MYOKARDU KOMPLIKOVANÝM KARDIOGENNÍM ŠOKEM – KAZUISTIKA

P. Vrbenská, Z. Škochová, I. Lálová, J. Bělohlávek, V. Dytrych (Praha)
Tématický okruh:
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XVI. výroční sjezd ČKS

Úvod: Autoři popisují kazuistiku 62- letého pacienta hospitalizovaného na KJ II.interní kliniky VFN v období  od února 2007 do dubna 2007 pro subakutní infarkt myokardu přední stěny s akutním srdečním selháním (plicním edémem a kardiogenním šokem). Následný průběh hospitalizace byl velmi komplikovaný, u nemocného se rozvinula oboustranná bronchopneumonie, sekundární multiorgánové selhávání a navíc akutní končetinová ischémie levé dolní končetiny.
Průběh hospitalizace: Pacient byl přivezen RZP na katetrizační sál za devět hodin od poslední bolesti. Pro nezvladatelný plicní edém musel být intubován a připojen k umělé plicní ventilaci. Na katetrizačním sále byla provedena PCI s implantací stentů do RIA a RD1. Pro známky kardiogenního šoku byla zavedena intraaortální balónková kontrapulzace. Během následné hospitalizace na KJ byly u nemocného nutné vysoké dávky inotropik, opakovaně byl kardiovertován pro hemodynamicky závažné arytmie. Postupně došlo k rozvoji sekundárního multiorgánového selhávání. V klinickém obraze dominovala především těžká respirační insuficience při rozvinutém ARDS a oboustranné bronchopneumonii s nutností  náročné umělé plicní ventilace a intermitentní pronanční polohy. Další komplikací byla akutní ischémie levé dolní končetiny, jejíž příčinou byla embolizace při zavedené kontrapulzaci. I přes tyto komplikace se podařilo pacienta postupně stabilizovat a úspěšně odvyknout od umělé plicní ventilace. V současné době po následné rehabilitační péči je bez větších subjektivních obtíží, zcela soběstačný s dobrou kvalitou života.
Závěr: Cílem práce je popsat takto komplikovaného kriticky nemocného z pohledu ošetřovatelské péče.