NEINVAZIVNÍ PLICNÍ VENTILACE NA KORONÁRNÍ JEDNOTCE

Použití neinvazivní plicní ventilace (NIPV) souvisí s rozvojem ventilace pozitivním přetlakem. Tato metoda je známa od konce 30. let minulého století, s nástupem endotracheální intubace byla odsunuta do pozadí. V poslední době dochází k rozšíření NIPV v oblasti intenzivní i domácí péče.
   NIPV je způsob mechanické ventilační podpory bez invazivního zajištění dýchacích cest. Je indikována u pacientů s akutním respiračním selháním se zachovalým vědomím a spontánní ventilací, kteří nejsou hemodynamicky nestabilní a nevyžadují bezprostřední endotracheální intubaci. Neinvazivní ventilace pozitivním přetlakem umožňuje podpůrnou ventilaci nemocných nosem a/nebo ústy pomocí speciálních masek. Minimalizace úniku vzduchu je dosaženo pevným připevněním masky k obličeji. NIPV je z hlediska zajištění nutné ventilace ve většině případů  srovnatelná s metodami invazivními. Vede ke zvýšení dechového objemu, snížení dechové frekvence, zlepšené výměně plynů, snížení dechové práce a oddálení svalové únavy. Současně není zatížena řadou rizik spojených s intubací, pacientovi není nutno podávat analgosedaci a myorelaxaci. Jde o metodu relativně fyzicky náročnou, u některých pacientů dochází k vyčerpání a následně k nutnosti intubace.
    Na našem pracovišti se NIPV používá zejména u pacientů s akutním srdečním selháním charakteru plicního edému, méně často u pacientů s dušností plicní etiologie nebo při obtížném weaningu z invazivní ventilace. NIPV se zvažuje právě u pacientů s předpokladem obtížného weaningu. Efekt metody je promptní, často rychlejší než nástup účinku farmakologické terapie. Pokud je léčba efektivní, dochází ke zvýšení saturace O2 a k úlevě od dušnosti do 2-3 min od zahájení NIPV. V případě selhání metody je ventilace konvertována na ventilaci invazivní s endotracheální intubací.