NEPŘIMĚŘENÁ SINUSOVÁ TACHYKARDIE – MOŽNOSTI FARMAKOLOGICKÉ A NEFARMAKOLOGICKÉ LÉČBY

Nepřiměřená sinusová tachykardie je poměrně vzácné onemocnění charakterizované zvýšenou klidovou srdeční frekvencí doprovázenou neadekvátní odpovědí na fyzickou zátěž či emoční stres. Onemocnění postihuje většinou mladé ženy bez strukturálního onemocnění srdce, bývá provázeno výraznou ymptomatologií jako jsou palpitace, únavnost, zkrácení dechu, bolesti na hrudi, závratě a presynkopální stavy. Mechanismy vzniku mohou zahrnovat primární postižení sinusového uzlu zvýšenou automacií, dále primárně autonomní poruchu se zvýšenou sympatickou aktivitou a zvýšenou beta-adrenergní senzitivitu sinusového uzlu.
  Diagnostickými kritérii jsou: 1) přítomnost přetrvávající sinusové tachykardie nad 100/min v denních hodinách s neadekvátní odpovědí na zátěž a noční normalizací srdeční frekvence, potvrzené 24 hodinovým monitoringem EKG. 2) symptomy a tachykardie jsou neparoxysmální. 3) morfologie P vln a endokardiální aktivace je shodná se sinusovým rytmem. 4) musí být vyloučeny sekundární systémové příčiny tachykardie.
  Léčba nepřiměřené sinusové tachykardie je empirická. Zahrnuje betablokátory, sotalol, verapamil, s často přítomnou rezistencí k léčbě. V případech rezistentních na konveční farmakoterapii je možno vyzkoušet  inhibitor IF kanálu ivabradin. Při neúspěchu  farmakologické léčby je metodou volby katetrizační ablace s cílem modifikace resp. úplné ablace SA uzlu s nutností implantace trvalého kardiostimulátoru.
Naše práce popisuje soubor celkem 6 pacientů  s touto diagnózou léčených farmakologicky (vč. inhibitoru IF kanálu), u 4 pacientů popisujeme výsledky radiofrekvenční katetrizační ablace endokardiálním přístupem.