Kardio 365 - úvodní stránka
nepřihlášen  
Change language:    

JSOU NEMOCNÍ LÉČENÍ WARFARINEM DOSTATEČNĚ INFORMOVÁNI O ÚČINCÍCH A RIZICÍCH? (PROJEKT WWWARFARIN: "DO THEY KNOW WHAT IS WARFARIN?")

J. Bucková, R. Škulec, K. Sochor (Praha 5 stodulky, Beroun)
Tématický okruh: Farmakoterapie
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XVII. výroční sjezd ČKS

Úvod: Antikoagulační léčba warfarinem je jedním z pilířů farmakoterapie v kardiologii. Podmínkou bezpečnosti je informovanost lékařů i pacientů.
Cíl studie: Zjistit informovanost nemocných užívajících warfarin o indikacích a komplikacích léčby a o účinku warfarinu na organizmus.
Soubor a metodika: Hospitalizovaní nebo ambulantní pacienti Interního oddělení Nemocnice Beroun léčení warfarinem vyplnili v období od srpna do října 2008 krátký strukturovaný dotazník. Ze zdravotnické dokumentace byly získány další informace. Všechna data jsme statisticky zpracovali.
Výsledky: Dotazník vyplnilo 222 nemocných ve věku 72,3±8,4 let, mužů bylo 58,1%. U 50,5% řídil antikoagulační léčbu praktický lékař, u zbývajících lékař interního oddělení nemocnice. Správnou indikaci warfarinu (ve shodě se zdravotnickou dokumentací) uvedlo 63,5% pacientů. Účinek warfarinu na organizmus znalo 77,0 %, nejdůležitější nežádoucí účinek léčby 64,9% nemocných. Až 18% nemocných uvedlo, že nechodí na pravidelné kontroly INR. Hlavním zdrojem informací o antikoagulační léčbě warfarinem byl lékař (u 84,7%). Naopak 8,1% aktivně uvedlo, že se jim žádné informace nedostalo. Výskyt komplikace během léčby warfarinem uvedlo 11,3% pacientů, podle zdravotnické dokumentace se vyskytla u 14,9% pacientů. Pacienti, kterých léčba byla řízená v nemocnici,  znali častěji účinek warfarinu na organizmus (82,7 vs. 71,4%, p=0,045) i nejdůležitější komplikací warfarinu (70,9 vs. 58,9%, p=0,069) a méně často u nich došlo k závažnému krvácení (0 vs. 7 pacientů, p=0,008) než nemocní sledovaní u praktického lékaře.
Závěry: I když většina nemocných léčených warfarinem ve spádové populaci malého okresního města zná základní informace o indikacích, účincích a komplikacích léčby, přesto je třeba edukační činnost zesílit, zejména na úrovni praktických lékařů.