DLOUHODOBÉ SLEDOVÁNÍ ÚČINNOSTI ANTIKOAGULAČNÍ LÉČBY U NEMOCNÝCH S FIBRILACÍ SÍNÍ

Cíle studie:
1/ Zjistit účinnost antikoagulační léčby u nemocných s fibrilací síní propuštěných v průběhu let 2004 a 2005 z  našeho kardiologického odd.  /vyjma nemocných po implantaci metalické chlopenní protézy/.
2/ Porovnat  účinnost antikoagulační léčby u skupiny mladších (<75let) a
starších (75 let a více) nemocných. 
 Metodika:  Zařazeno 203 pacientů, data o léčbě zjištěna telefonickým dotazem, zjištěny poslední 2 hodnoty INR. Dodatečně  bylo 30 nemocných vyřazeno pro nedostatek dat, data zbylých 173 pacientů  byla dále 2x zpracována-za 15 měsíců, resp. 4 roky (46 měs.).
Léčebný interval stanoven na  INR  2,0-3,5, jako účinná antikoagulace hodnocen stav, kdy poslední a předposlední kontrolované hodnoty ležely v tomto intervalu. Výsledky:
Průměrný věk je 73,5±7,8 let (medián 74 let). Ženy tvořily 49%.
Z celého souboru 173 nemocných zemřelo během 4 let 41 pacientů (24%).
Po 15-ti měsících byl analyzován soubor 149-ti žijících nemocných, z těchto pacientů bylo po 4 letech analyzováno 90 žijících pacientů, 17 zemřelo, ostatní  nebyli dohledáni.
Po 15-ti měsících je antikoagulováno 104 nemocných (70% žijích), z toho účinně 47%, po 4 letech je antikoagulováno 58 nemocných (64% žijících), z toho účinně 67% .
Po 15-ti měsících není statisticky signifikantní rozdíl mezi skupinou mladších a starších antikoagulovaných nemocných, po 4 letech je lépe léčena skupina starších: 67% vs 41%, p=0,036  (χ2 test).
Dále byly sledovány další faktory a související klinická data.
(intervaly INR kontrol, významná krvácení (7x), CMP (4x ischemická, 2x hemoragická) atd.).

Závěr:
Úspěšnost antikoagulační terapie se zvyšuje s dobou trvání léčby, po 15-ti měsících od začátku je 47%, po 4 letech 67% v celém studovaném souboru. Neplatí hypotéza o horší úspěšnosti léčby u starších nemocných. Studovaný soubor je zatížen vysokou mortalitou (24%). Procento závažných komplikací je relativně nízké.