DIASTOLICKÁ DYSFUNKCE LEVÉ KOMORY JAKO ČASNÁ ZNÁMKA CIRHOTICKÉ KARDIOMYOPATIE?

Cíl: Hemodynamické změny při dekompenzaci jaterní cirhózy vedou k orgánově specifickým poškozením na podkladě alterované cirkulace. Jedním z nich je cirhotická kardiomyopathie, která je definována jako jiným kardiálním onemocněním nevysvětlitelná chronická porucha srdeční funkce u cirhotického pacienta, charakterizovaná poruchou kontraktility srdečního svalu v odpovědi na zátěž a/nebo diastolickou dysfunkcí. Určitým stupněm onemocnění trpí nezanedbatelné procento cirhotiků. Cílem práce bylo zjistit, zda existuje závislost mezi diastolickou dysfunkcí levé komory a závažností jaterního selhání v souboru pacientů s dekompenzovanou cirhózou – tedy v populaci vysoce rizikové pro vznik cirhotické kardiomyopathie.
Soubor a metodika: Komplexní transthorakální echokardiografie včetně pulzní tkáňové dopplerovské echokardiografie na septální a laterální části mitrálního anulu byla provedena u 23 pacientů (věk: 51±10 let; 7 žen) přijatých s dekompenzací jaterní cirhózy na interní oddělení nemocnice Třebíč. Do studie nebyli zařazeni pacienti s anamnézou nebo symptomy srdečního onemocnění, nově zjištěnou systolickou dysfunkcí, chlopenní vadou, hypertrofií levé komory či dilatací srdečního stínu dle RTG. Závažnost jaterního selhání byla hodnocena dle MELD skóre (Model of End stage Liver Disease).
Výsledky: U 52% cirhotiků (12 pacientů) s echokardiograficky prokázanou poruchou relaxace levé komory bylo MELD skóre 14,5±4,8; u zbylých 48% (11 pacientů) s normálním plněním levé komory bylo MELD skóre 16,0±4,7. Rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky významný (p=0,46).
Závěr: Incidence diastolické dysfunkce u dekompenzovaných cirhotiků je nezávislá na tíži jaterního selhání hodnocené dle MELD skóre. Porucha relaxace levé komory byla zjištěna u 52% pacientů.