Kardio 365 - úvodní stránka
nepřihlášen  
Change language:    

PROJEKT ODRA - SLEDOVÁSNÍ VÝSKYTU CHRONICKÉ TROMBOEMBOLICKÉ PLICNÍ HYPERTENZE U PACIENTŮ PO PRVNÍ PRODĚLANÉ EPIZODĚ AKUTNÍ PLICNÍ EMBOLIE. REPERFUZE PLICNÍCH DEFEKTŮ PO PLICNÍ EMBOLII. 1 ROČNÍ VÝSLEDKY

J. Mrózek, P. Bindas, V. Janovský, L. Kraus, J. Petrová, J. Václavková, R. Stančík (Ostrava, Opava, Nový Jičín)
Tématický okruh: Plicní hypertenze
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XXII. výroční sjezd ČKS

Cíl

Stanovení výskytu přetrvávající plicní hypertenze u jedinců 6,12 a 24 měsíců po první příhodě akutní plicní embolie (APE), stanovení rizikových faktorů a způsobu léčby na přetrvávání plicní hypertenze.. Posouzení plicní reperfuze po APE na V-P skenu a korelace přetrvávajících perfuzních defektů s přetrvávající plicní hypertenzí.

Soubor a metodika

Populace nemocných, hospitalizovaných pro první epizodu APE na interních a kardiologických odděleních spolupracujících pracovišť

Výsledky

K 30.9. 2013 bylo zařazeno 85 pacientů, u 67 pacientů proběhla 6 měsíční kontrola, u 58 pacientů 12měsíční kontrola . Při vstupním echokardiografickém vyšetření byla přítomná dilatace pravé komory(PK) >30 mm u 65(76,5%), dysfunkce PK - TAPSE<20 mm -u 34(40%), poruchy kinetiky PK nebo mezikomorového septa u 43(50,6%) a odhadovaný systolický tlak v plicnici > 40 mmHg u 33(38,8%) pacientů. Perfuzní defekty na V-P skenu byly přítomny jen u 68(78,8%) pacientů. Po 6 měsících byla dilatace PK >30 mm u 47(64,2%), TAPSE<20 mm - u 5 (8,8%), poruchy kinetiky PK/ septa u 9(13,2%) a odhadovaný systolický tlak v plicnici > 40 mmHg u 6(9%) pacientů, perfuzní defekty byly přítomny u 17 (25,3%) pacientů. Po 12 měsících byla PK >30 mm u 39(67,2%), TAPSE<20 mm - u 6 (10,3%), poruchy kinetiky PK/ septa u 8(13,8%) a odhadovaný systolický tlak v plicnici > 40 mmHg u 4(6,9%) pacientů, perfuzní defekty byly přítomny u 15 (25,8%) pacientů.

Závěr

V průběžné analýze naší studie pozorujeme vysoký výskyt echokardiografických známek přetížení pravé komory a plicní hypertenze při vstupním vyšetření u ak. plicní embolie. Po 6 měsících docházi k výraznému poklesu výskytu plicní hypertenze a přetížení pravé komory , které se vyskytují jen u max. 10% pacientů, defekty plicní perfuze jsou přítomny u čtvrtiny pacientů. Ve 12 měsící již nepozorujeme rozdíl ve výskytu sledovaných parametrů oproti 6 měsíci.