TRANSVENÓZNÍ EXTRAKCE ELEKTROD

Vysoké počty implantačních výkonu s sebou přinášejí i zvýšený počet indikací k extrakci – vyjmutí stimulačních (síňových, komorových) a defibrilačních elektrod. Cílem práce je zhodnocení indikací k výkonu a extrakčních metod, které jsme na našem pracovišti provedli.
Metodika: Jedná se o miniinvazivní výkon vedoucí k odstranění elektrod z místa původní implantace za použití speciálního instrumentária. K extrakci stimulačních elektrod používáme tyto metody a systémy. Metoda přímé trakce za použití drátěných fixačních zavaděčů Buldok či Liberator s nebo bez kombinace s dilatátory. Další metodou je použití rotačního disekčního pistolového zavaděče Evolution. Třetí možností je extrakce pomocí bipolárního radiofrekvenčního (RF) extrakčního systému Perfecta, který využívá dvojice wolframových elektrod umístěných na distálním konci extrakčního sheatu.
Výsledky. Extrakce byla provedena u 51 pacientů (13 žen, věk 69,3 ± 12,7 let). Důvodem extrakce byly dekubitus kapsy, infekce stimulačního systému, nefunkční elektrody, penetrace nebo perforace elektrody, resp. upgrade stimulačního systému u 4 (8%), 17 (33%), 17 (33%), 7 (14%), resp. 6 (12%) pacientů. Přímá trakce byl použita u 38 pacientů, Evolution u 6 pacientů a Perfecta u 8 pacientů . Všechny elektrody se podařilo extrahovat zcela bez rezidua u 36 (70%) pacientů, s reziduem u 3 (6%) pacientů, některé elektrody musely být ponechány in situ u 12 (24%) pacientů.
Závěr: Všechny tyto popisované metody a systémy transvenozní extrakce jsou efektivní a umožňují operatérovi provést kompletní extrakci stimulačního systému bez nutnosti kardiochirurgické intervence.