ECMO - LÉČEBNÁ METODA U NEMOCNÝCH V AKUTNÍCH STAVECH V KARDIOLOGII, ZKUŠENOSTI Z PRAXE

Úvod: Systém extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) představuje mimotělní krevní oběh s vřazeným externím oxygenátorem, poháněný krevní pumpou. Tato technologie umožňuje v případě nutnosti i kompletní náhradu krevního oběhu pacienta, tj. náhradu funkce plic a srdce. Systém ECMO napomáhá k hemodynamické stabilizaci, zlepšuje orgánovou perfúzi u kriticky kardiálně selhávajících nemocných; přispívá k překlenutí doby do uzdravení myokardu nebo do provedení další život zachraňující intervence.

Metodika: Analyzovali jsme soubor 67 pacientů koronární jednotky, kteří byli indikováni k zavedení systému ECMO ve veno-arteriální konfiguraci. Hodnotili jsme nejčastější indikace, průběh a komplikace, se kterými jsme se setkali při použití ECMO v letech 2008-2013.

Výsledek: Nejčastější indikací k zavedení ECMO byl refrakterní kardiogenní šok (58%) a rizikové intervence (24%). Nejčastější komplikací bylo krvácení (38%) a ischemie dolní končetiny v důsledku obstrukce femorální tepny kanylou (15%). 65% nemocných přežilo 30 ti denní období od zavedení srdeční podpory a 35% pacientů zemřelo.

Závěr: Musíme konstatovat, že péče o tyto nemocné je velmi náročná. Vyžaduje mezioborovou spolupráci anesteziologů, intervenčních kardiologů, intenzivistů, perfuzionistů, kardiochirurgů a v nemalé míře týmové spolupráce sester. Na zdravotní sestry, které pečují o nemocné s ECMO jsou kladeny vysoké nároky nejen ošetřovatelské, ale také technické a vyžadována je znalost principů fungování systému ECMO. Přesto věříme, že využití této metody může zachránit život řadě nemocných s jinak infaustní prognózou.