PÉČE O KARDIOLOGICKÉHO PACIENTA NIKDY NEKONČÍ

Současná kardiologie poskytuje široké spektrum možností péče o nemocné se srdečním onemocněním, a to nejen ve smyslu farmakoterapie , ale i nefarmakologické léčby.
   V předložené kasuistice chceme seznámit s osudem 61-letého nemocného, který je sledován na Klinice kardiologie IKEM od r. 1994. Tehdy mu byla diagnostikována dilatační kardiomyopatie. Od roku 2000 dochází k progresi námahové dušnosti a r.2001 byl pacientovi implantován biventrikulární kardiostimulátor. Po zavedení resynchronizační léčby došlo přechodně ke zlepšení tolerance zátěže, v dalším období však opakované epizody levostranné srdeční insuficience s nutností hospitalizace. Nemocný byl indikován k ortotopické transplantaci srdce (OTS), ta provedena 2.5.2005. 
V srpnu 2005 byl dokumentován flutter síní a byla provedena ablace trikuspidokaválního istmu.V říjnu téhož roku  se však manifestovalo oboustranné srdeční selhání a zjištěna  dysfunkce štěpu při koronární nemoci štěpu. Nález však neumožňoval chirurgickou léčbu.  Na ekg se objevily poruchy rytmu – intermitentní pokročilá AV blokáda a běhy nesetrvalých komorových tachykardií, proto byl nemocnému v únoru 2006 opět implantován ICD s možností resynchronizační léčby.
V roce 2008  měl synkopální stav, při interogaci přístroje zjištěna fibrilace komor, která byla ukončena až 4. výbojem ICD. Poslední invazivní výkon zatím nemocný podstoupil v listopadu letošního roku, kdy mu byla pro symptomatickou síńovou tachykardii provedena neselektivní ablace AV junkce. Pacient  byl propuštěn v dobrém klinickém stavu do domácí péče.
Cílem naší práce bylo povzbudit všechny, kteří pečují o nemocné se závažnými srdečními chorobami.