ANALGOSEDACE PŘI KATETRIZAČNÍ ABLACI PRO FIBRILACI SÍNÍ PULZNÍM POLEM

U nemocných s paroxysmální fibrilací síní je katetrizační ablace v současnosti nejúčinnější metodou prevence recidiv arytmie. Radiofrekvenční energie byla donedávna při katetrizačních ablacích používána nejčastěji. Standardně se aplikace provádí do okolí ústí plicních žil ve snaze svalové rukávce vycházející ze síní do plicních žil od síní elektricky izolovat. Srdeční tkáň se zahřívá, s ní i citlivý perikard a stav si tak vyžaduje tlumení bolesti. Techniky analgosedace spočívají v podávání sedativ a opiátů. Podle výsledků průzkumu EHRA publikovaném v roce 2023 se používala pouze lokální anestézie v 10 % center, bdělou/hlubokou analgosedaci v 66 % a celkovou anestezii ve 24 % center. V současné době dochází k přechodu od radiofrekvenční energie k energii pulzního pole. Metoda spočívá v mikrosekundy trvající aplikaci elektrické energie s napětím kolem 2500 V a proudu kolem 90 A do oblastí síně, kde je třeba přerušit elektrickou vodivost. Aplikace elektrického proudu o takto vysoké energii by byla bez adekvátní analgosedace značně bolestivá a vedla by ke křečím příčně pruhovaného svalstva. Lokální anestezie ke komfortu pacientů nestačí. V zásadě se používají dvě techniky a to hluboká analgosedace nebo celková anestezie. U hluboké analgosedace je hlavním problémem útlum dechového centra. Výkony jsme proto začínali v celkové anestezii se zaintubovaným pacientem. V současné době se nejvíce osvědčuje hluboká analgosedace vedená kombinací ketamin, dexmedetodimin a opiát – fentanyl nebo alfentanil