POSOUZENÍ HYPONATREMIE JAKO SPOUŠTĚCÍHO FAKTORU U TAKOTSUBO SYNDROMU

Úvod: Středně těžká až těžká hyponatremie je diskutována jako další možný spouštěcí faktor nebo koexistující trigger na základě některých publikovaných kazuistických zpráv.

Cíl: Zhodnotit prevalenci středně těžké až těžké hyponatremie u velké kohorty pacientů s Takotsubo syndromem (TTS) a identifikovat rozdíly v úrovních natrémie u jednotlivých skupin pacientů s TTS podle typu spouštěcího mechanismu.

Soubor a metodika: V prospektivním jednocentrovém registru jsme zařadili celkem 168 pacientů s Takotsubo syndromem splňující diagnostická kritéria dle mezinárodnícho Inter-TAK Registru za desetileté období (říjen 2013 - červenec 2023).

Pacienti byli rozděleni podle spouštěcího mechanismu do tří skupin. S neznámým faktorem bylo 35 pacientů (20,8 %; Skupina I), emocionální spouštěč byl identifikován u 42 pacientů (25 %; Skupina II) a největší Skupina III s fyzikálním trigerrem zahrnovala 91 pacientů (54,2 %), u kterých došlo k rozvoji TTS na základě jiného primárně nekardiologického závažného postižení - zejména akutní neurologické onemocnění včetně kraniotraumat, dále exacerbace plicních onemocnění, poté septické stavy a jiné. Prevalence středně těžké až těžké hyponatremie (hladina natria v séru pod 130 mmol/l) a průměrné hladiny natrémie byly hodnoceny ve všech skupinách TTS.

Výsledky:Mezi skupinami nebyl významný rozdíl ze vstupních laboratorních hodnot hladiny natremie. Skupina I 138.4 ± 3.9mmol/l, Skupina II 136.3 ± 6.8 mmol/l a Skupina III 136 ± 7.1mmol/l (I vs II p=0.126, I vs III p=0.112). Průměrné hodnoty vstupní natremie nespňují ani kritéria středně těžké či těžké hyponatrémie.

Závěr:Z těchto dat vyplývá, že se plazmatické hladiny natria nelišily u jednotlivých skupin pacientů s TTS rozdělených na zakládě hlavního klinického spouštěče. Obecně se hyponatremie nezdá být důležitým faktorem pro rozvoj TTS.