SKUTEČNĚ IDIOPATICKÁ FIBRILACE KOMOR – ÚSPĚŠNOST STANOVENÍ DIAGNÓZY V REÁLNÉ KLINICKÉ PRAXI

Úvod: Přežije-li pacient srdeční zástavu s fibrilací komor (FK) jako prvním dokumentovaným srdečním rytmem, následuje řada vyšetření s cílem zjistit organické postižení srdce (koronarografie, echokardiografie a magnetická rezonance (MR)). Neurčí-li tyto vyšetření etiologii FK, provádíme zátěžový test (ergometrie) a provokační lékový test (ajmalin).
Metodika: Analyzovaný soubor tvoří 46 pacientů (z toho 31 mužů), kteří byli hospitalizováni v letech 2007–2022 na naší klinice po prodělané FK. Všichni měli normální koronarografický a echokardiografický nález a zároveň fyziologické EKG za hospitalizace. U pacientů nad 40 let věku bylo vstupní kritérium provedení MR srdce, mladší pacienti tuto podmínku neměli. Nebyla-li stanovena diagnóza za prvotní hospitalizace, pacienti byli propuštěni s diagnózou idiopatické FK a dále ambulantně došetřeni.
Výsledky: MR srdce byla provedena u 36 pacientů (22 mužů), u 6 pacientů odhalila arytmogenní kardiomyopatii, u jedné ženy amyloidózu srdce a myokarditidu u jedné pacientky. Ergometrii absolvovalo 30 pacientů, ajmalinový test 26 pacientů. Kompletní došetření odmítlo 13 pacientů. Etiologie FK byla zjištěna u 9 pacientů (z toho 5 mužů). U 5 pacientů (z toho 3 muži) jsme diagnostikovali katecholaminergní polymorfní komorovou tachykardii (CPVT), dále Brugada syndrom (2 muži) a u jedné ženy syndrom dlouhého QT intervalu. Vasospastická angina pectoris jako příčina FK byla zjištěna vasokonstrikčním provokačním testem u jedné ženy.
Závěr: Naše výsledky ukazují, že část domnělé idiopatické FK jsou ve skutečnosti nerozpoznané hereditární syndromy. Kompletní došetření nelze však provést u všech pacientů pro možnou nedostupnost vyšetřovacích metod nebo odmítání ze strany pacienta ze všemi konsekvencemi.
Podpořeno MZ ČR, projekt č. NU22-02-00348