VÝSKYT VÝZNAMNÝCH KOMPLIKACÍ PŘI ABLACI KOMOROVÝCH ARYTMIÍ VE VELKOOBJEMOVÉM EXPERTNÍM CENTRU

Úvod: Katetrizační ablace je metodou léčby idiopatických komorových arytmií i při strukturním onemocněním srdce (SOS). Tyto výkony mohou mít komplikace.
Cíl: Retrospektivní studie analyzující výskyt významných komplikací (VK).
Metody: Byli zařazeni pacienti, kteří podstoupili ablaci pro idiopatickou KT nebo KT při SOS mezi srpnem 2006 a prosincem 2020. Většina ablací byla provedena v analgosedaci. U idiopatických arytmií bylo používáno aktivačního mapování za podpory elektroanatomického mapovacího systému. U SOS byl mapován arytmogenní substrát pomocí elektroanatomického mapovacího systému a pacemappingu. Současně bylo využíváno zobrazení pomocí intrakardiální echokardiografie. Cílem ablace byla modifikace substrátu a eliminace všech indukovatelných arytmií.
VK byly definovány jako komplikace, které měly za následek trvalé poškození nebo úmrtí, vyžadovaly intervenci nebo léčbu nebo prodloužily hospitalizaci (>48 hrs)
Výsledky: Kohorta nemocných zahrnula 2293 procedur. Idiopatických KT bylo v 656 případech (muži: 50%, věk: 51 ± 17 let). SOS KT v 1637 případech (muži: 88%, věk: 63 ± 13 let, re-ablace: 30%, ischemická KMP: 65%, LVEF: 34 ± 13%).
VK byly častější u nemocných s SOS v porovnání s idiopatickými (6.8 vs 4.0%, p<0.009). Nejčastější byly větší cévní komplikace (VCK), které se vyskytly u 3.5% nemocných (2.8% u mužů vs. 9.4% u žen, P <0.00001). Z nevaskulárních komplikací byla nejčastější perforace srdce (1.1%). U idiopatických arytmií byly zjištěny VCK u 2.4 % ablací (4.0% u mužů vs. 0.9% u žen, P <0.01). Nevaskulární komplikace byly u idiopatických arytmií stejně časté u mužů a žen. Nejzávažnější byla perforace srdce u 6 pacientů (0.9%, 3 muži a 3 ženy).
Závěry: VK se vyskytují při ablaci komorových arytmií častěji u SOD. V obou skupinách jsou nejčastějšími komplikacemi VCK. Při velkém objemu ablací v expertním centru lze významně snížit počet VK