PRŮBĚŽNÁ ANALÝZA PROCEDURÁLNÍCH VÝSLEDKŮ RANDOMIZOVANÉHO SROVNÁNÍ LEVOSÍŇOVÉ VS. BIATRIÁLNÍ ABLACE ENERGIÍ PULZNÍHO POLE PRO DLOUHODOBOU PERZISTENTNÍ FIBRILACI SÍNÍ

Cíl: Srovnání průběžných procedurálních výsledků pokračujícího srovnání levosíňové vs. biatriální ablace energií pulzního pole (PFA) u pacientů s dlouhodobou perzistentní fibrilací síní (DPFS).
Metodika: V 1/2023-9/2022 postoupilo 100 pacientů katetrovou ablaci DPFS metodou PFA (Farapulse). Pacienti byli randomizováni k PFA zahrnující izolaci plicních žil (IPŽ) a extraPŽ ablaci v levé síni (LS) (Skupina LS, n= 49, 65±9 let, 13 žen) vs. případně i k další ablaci v pravé síni (PS) (Skupina BI, n=51, 65±8, 16 žen) s cílem terminovat FS do sinusového rytmu (SR) nebo síňové tachykardie (AT), která již pak byla cílena zvlášť s procedurálním cílem obnovit SR ablací. Ve Skupině BI, pokud se podařilo terminovat FS ablací v LS, ablace v PS již prováděna nebyla. Průběžnými cíli výkonu byly IPŽ, blokáda mitrálního isthmu a stropu/zadní stěny LS.
Výsledky: Ve skupinách BI vs. LS byly doba výkonu, resp. skiaskopie 83±16 vs. 80±16 minut, resp. 9±4 vs. 6±3 minut, a počet aplikací PFA byl 133±29 vs. 120±28. Terminace FS bylo dosaženo u 32 (63%) vs. 22 (45%) pacientů; ve skupině BI nastala terminace FS u 24 (47%) pacientů v LS a u 8 (16%) pacientů v PS. Obnovení SR ablací bylo dosaženo u 26 (51%) vs. 18 (37%) pacientů, přímo z FS u 11(22%) vs. 9 (18%) pacientů, resp. z intermediární AT u 15 (29%) vs. 9 (18%) pacientů. Prostá IPŽ vedla k terminaci FS u 5 (10%) vs. 2 (4%) pacientů.
Závěr: Přídatná ablace v PS byla spojena s inkrementem při terminaci FS o 16%. Vliv PS ablace na klinické výsledky vyžaduje dlouhodobé sledování.