Cardio 365 - introductory page
not logged  
Change language:    

ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE A REAKCE KREVNÍHO TLAKU NA ZÁTĚŽ U SPORTOVCŮ

L. Jelínek, K. Moravcová, J. Ožana, M. Sovová, J. Václavík, B. Jiravská-Godula, O. Jiravský, P. Pešová, K. Puškašová, E. Sovová (Olomouc, Ostrava, Karvinná, Třinec)
Topic: Hypertension
Type: Poster - doctors, XXXI. výroční sjezd ČKS

Úvod a cíle

Arteriální hypertenze je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění a nejčastějším patologickým nálezem při vyšetření sportovců. Osoby, které se chtějí zabývat sportem na výkonnostní úrovni, by měly být preparticipativně vyšetřovány zátěžovým testem. Součástí vyšetření je pravidelné měření tlaku v klidu a při samotném výkonu. Část vyšetřovaných má klidovou hypertenzi a část excesivní reakci na zátěž. Neexistuje jednotný názor na patofyziologii, prognózu, ani eventuální terapii u sportovců.

Rozhodli jsme se zjistit, jaká část testovaných sportovců měla jednotlivé hypertenzní fenotypy a hyperreakci tlaku v zátěži

Metodika

Retrospektivně jsme analyzovali data 2070 dospělých atletů, kteří mezi roky 2015 a 2021 podstoupili zátěžové vyšetření kvůli posudku, zda jsou schopni výkonnostního sportu. 49 pacientů test nedokončilo pro arteficiální ukončení lékařem z různých příčin. Měřena a zaznamenána byla klinická data pacientů v klidu a při zátěži.

Výsledky

Z pacientů, kteří dokončili zátěžový test, 34 % pacientů splňovala kritéria arteriální hypertenze při měření v klidu. Z toho 265 mělo izolovanou systolickou hypertenzi a 8 % izolovanou diastolickou. 2,5 % osob mělo tlakovou hyperreakci v zátěži, z toho u 56 % osob odpovídal klidový tlak arteriální hypertenzi.

Závěr

U sportovců s tlakovou hyperrerakcí v zátěži je pravděpodobné, že mají i klidovou hypertenzi před vyšetřením. Arteriální hypertenze u sportovců je problém, který se týká nejen specializovaných tělovýchovných lékařů, ale i běžné kardiologické populace. Před nalezením eventuálních systémových řešení je nutné zanalyzovat jaké části pacientské populace se problematika týká a rozhodnout kdo má být reálně léčen a u koho se jedná o benigní následek sportovní činnosti.