Kardio 365 - úvodní stránka
nepřihlášen  
Change language:    

VLIV STIMULAČNÍ FREKVENCE NA MECHANICKOU A ELEKTRICKOU DYSSYNCHRONII LEVÉ KOMORY U PACIENTŮ S CHRONICKÝM SRDEČNÍM SELHÁNÍM LÉČENÝCH SRDEČNÍ RESYNCHRONIZAČNÍ LÉČBOU

J. Naar, F. Prinzen, P. Volf, P. Doškář, J. Lumens, L. Heckmann, M. Prokopová, P. Neužil, M. Ståhlberg (Praha, Maastricht, Netherlands, Stockholm, Sweden)
Tématický okruh: Srdeční selhání, transplantace, oběhové podpory
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XXXI. výroční sjezd ČKS

Cíl: Existují omezené důkazy, že vyšší frekvence biventrikulární (BiV) stimulace vede k synchronnější kontrakci levé komory (LK). Hlavním cílem studie bylo kvantifikovat vliv nižší a vyšší frekvence stimulace na dyssynchronii LK u pacientů s chronickým srdečním selháním léčených >6 měsíců BiV stimulací.
Soubor a metodika: Mechanická dyssynchronie LK byla posuzována pomocí tkáňově Dopplerovských (TDI) a speckle tracking strain metod, a to (i) při sekvenční atrio-ventrikulární BiV stimulaci a (ii) sekvenční atrio-ventrikulární pravokomorové stimulaci, v obou režimech při 70 a 90/min. Současně byla pomocí vektorkardiografie hodnocena elektrická dyssynchronie LK.
Výsledky: Zahrnuto bylo 28 pacientů (16 mužů, 67±8 let, NYHA 2.0±0.4, ejekční frakce LK 28±10%, 30% ischemická dysfunkce) s indikací k srdeční resynchronizační léčbě (CRT) ve třídě I. Systolický stretch index (SSI) se při BiV stimulaci 70 a 90/min nelišil (4,7±2.1 vs. 5,4±2.5, p=0,14), ale významně se zvýšil při pravokomorové stimulaci 90/min v porovnání se 70/min (7,3±2,7 vs. 11,0±4,7, p=0,002). U 12segmentového TDI modelu (12-SD) nebyl významný rozdíl mezi stimulací 70 a 90/min v žádném z režimů. U CRT responderů se při vyšší frekvenci BiV stimulace SSI nezměnil, zatímco u rychlejší pravokomorové stimulace vzrostl (obr. 1). Podobně u 12-SD byl při vyšší frekvenci BiV stimulace trend ke snížení dyssynchronie, zatímco u rychlejší pravokomorové stimulace ke zvýšení. Tyto rozdíly mezi typy stimulace nebyly pozorovány u CRT non-responderů. U vektorkardiografie byl trend ke zvýšení plochy QRS při rychlejší pravokomorové stimulaci, při BiV stimulaci 70 a 90/min se plocha QRS významně nelišila.
Závěr: U CRT responderů dochází při vyšší frekvenci BiV stimulace k zachování či redukci mechanické dysynchronie LK, zatímco u pravokomorové stimulace se s rostoucí frekvencí dyssynchronie spíše zvyšuje.