HUMORÁLNÍ REAKCE TUKOVÉ TKÁNĚ NA OPERACI V MIMOTĚLNÍM OBĚHU. SROVNÁNÍ EPIKARDIÁLNÍ A SUBKUTÁNNÍ TUKOVÉ TKÁNĚ

Úvod: Opakovaně byla prokázaná souvislost mezi kardiochirurgickými operacemi s použitím mimotělního oběhu (ECC) a zánětlivou reakcí hodnocenou nárůstem hladin zánětlivých působků v séru. Cílem naší studie bylo posoudit změny hladin vybraných markerů v epikardiální a subkutánní tukové tkáni po operaci s ECC.
Metody: Vzorky subkutánní i epikardiální tukové tkáně byly odebrány v průběhu operace před spuštěním ECC a po jeho ukončení. Pomocí ELISA metody (Biovendor - Laboratorní medicína s.r.o.) byly stanoveny hladiny těchto markerů: Interleukin 6 (IL6), adipocyte fatty acid-binding protein (A-FABP), tumor necrosis factor (TNF-α), leptin a adiponectin.

Výsledky: Byly zpracovány vzorky tuku od 82 pacientů (35 žen), průměrného věku 65.6 +/- 11.7 let, BMI 28,4 +/- 4,7 kg/m2. Průměrná délka ECC byla 85 +/- 32 minut. Po operaci v ECC jsme prokázali statisticky významný pokles hladin těchto markerů v epikardiální tukové tkání: adiponectin, AFABP, TNF-α a leptin (adiponectin: 629+/-367.4 ng/mg vs. 381.7+/-300.5 ng/mg, p < 0.01; AFABP: 7544.9+/-6440.5 ng/mg vs. 2722.6+/-3607.9 ng/mg, p < 0.01; TNF-α: 71.8+/-48.1 pg/mg vs. 51.7+/-27.6 pg/mg, p < 0.01; leptin: 2.85+/-11.04 ng/mg vs. 2.12+/-11.15 ng/mg, p < 0.01). Nárůst hladiny  IL-6 nebyl statisticky významný (650.9+/-530.3 pg/mg vs. 668+/-645.8 pg/mg, p=0,7). Dále jsme neprokázali významnější změny hladin vybraných markerů v subkutánním tuku.
Závěr: Kardiochirurgická operace v ECC je spojena s významným snížením hladin adiponectinu, AFABP, TNF-α a leptinu v epikardiálním tuku. To by mohlo znamenat, že epikardiální (možná i ostatní viscerální) tuková tkáň slouží jako zásobník různých humorálních působků a ECC je jedním z potenciálních stimulů k jejich uvolnění do krevního oběhu. Dále jsme prokázali výrazný rozdíl v humorální odpovědi na operaci v ECC mezi podkožní a epikardiální tukovou tkáni.