ALLOPURINOL, KYSELINA MOČOVÁ A MORTALITA PACIENTŮ S AKUTNÍM SRDEČNÍM SELHÁNÍM – ANALÝZA PODSKUPIN Z REGISTRU AHEAD

Cíle práce: Zjistit prognostický význam KM a léčby AL na hospitalizační a dlouhodobou mortalitu pacientů z databáze Acute- HEart FAilure Database registry (AHEAD) v podskupinách podle věku, pohlaví, etiologie srdečního selhání, klinického syndrome, EF LK, koncentrace kreatininu, hodnoty GFR, koncentrace hemoglobinu (Hgb) a koncentrace NTproBNP.
Soubor pacientů a metodika: 1255 pacientů z registru AHEAD od září 2006 do října 2009.

Výsledky: léčba AL před přijetím do nemocnice neměla vliv na hospitalizační mortalitu ASS. Koncentrace KM > 515μmol/l byly spojeny s vyšší hospitalizační mortalitou u pacientů nad 80 let (odds ratio OR 4,376, p = 0,002), dále u pacientů s ICHS (OR 2,476, p = 0,010), u pacientů v kariogenním šoku (OR 5,673, p = 0,001), u pacientů s diabetes mellitus (OR 2,241, p = 0,11), u pacientů s EF LK > 50 % (OR 4,978, p = 0,001), u pacientů s eGFR  30-60 a > 60 ml/min (OR 2,31, p = 0,005 a OR 3,372, p = 0,033), u nemocných s Hgb < 120 g/l (OR2,244, p = 0,007).  Léčba AL identifikovala pacienty s rizikem dlouhodobé mortality u podskupiny nemocných s EF LK > 50 % (hazard ratio HR 1,471, p < 0,001), u pacientů s s Hgb < 120 g/l (HR 1,477, p = 0,001) a s koncentrací NTproBNP > 10 000 pg/ml (HR 0,503, p =0,032).
Koncentrace KM > 500  μmol/l byly spojeny s vyšší dlouhodobou mortalitou u pacientů < 60 let a > 80 let (HR 1,824, p < 0,001 a HR 1,068, p < 0,001), u nemocných s iCHS (HR 1,512, p = 0,029), u pacientů s plicním edémem a kardiogenním šokem (HR 1,617, p < 0,001 a HR 1,237, p < 0,001), u nemocných s diabetes mellitus (HR 1,820, p < 0,001), u pacientů s EF LK ≤ 30 % (HR 1,562, p < 0,001) a u jedinců s eGFR 30-60 ml/min (HR 1,548, p < 0,001).
Závěry: Léčba allopurinolem a koncentrace KM identifikuje pacienty v nejvyšším riziku úmrtí v definovaných podskupinách.