NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT A GENETICKÁ ANALÝZA U MLADÝCH JEDINCŮ

Úvod: Na ÚSL Brno je ročně pitváno cca 10 mladých zemřelých, u kterých ani extenzivní pitvou nejde přesně stanovit příčina úmrtí. V těchto případech provádíme genetické vyšetření s cílem upřesnit příčinu smrti.

Metody: Retrospektivní analýza zemřelých jedinců pitvaných na ÚSL. V rámci diagnostiky příčiny smrti provádíme pitvu spolu s biochemickým, toxikologickým a mikrobiologickým vyšetřením. V případě, že příčina úmrtí není určena, provádíme genetické vyšetření zemřelých a kardiologické a genetické vyšetření prvostupňových příbuzných.

Výsledky: Na ÚSL v Brně bylo v letech 2007 – 2019 pitváno 28796 zemřelých, z nich 3482 bylo mladších 40 let. Z této skupiny bylo 86 bez zjištěné příčiny (63 mužů, 23 žen). U všech byla provedena sekvenační analýza 140 kandidátních genů asociovaných s náhlou srdeční smrtí. U 45 vzorků bylo nalezeno 1204 různých sekvenčních variant. Po vyřazení variant s populační četností nad 0,01, popsaných benigních a pravděpodobně benigních variant zůstalo 280 nepopsaných vzácných variant. Po zacílení genetické analýzy na geny asociované s arytmickými syndromy bylo selektováno 92 variant, které byly dále vyhodnoceny in silico nástroji. S využitím ACMG kritérií bylo 27 variant interpretováno jako varianta nejasného významu (VUS), přičemž u 10 variant z tohoto souboru naznačovaly in silico analýzy patogenní efekt, který však bez funkční studie nelze prokázat.

Shrnutí: Molekulární diagnostiku v případech náhlé srdeční smrti komplikují nálezy množství nepopsaných genetických VUS. Náročné funkční analýzy objasňující vliv mutace na konkrétní iontové kanály komplikují průkaz spojitosti mutace a maligní arytmie. Přestože se v naší studii nepodařilo odhalit průkaznou genetickou změnu zodpovědnou za úmrtí jedince, genetické testování by mělo být nedílnou součástí molekulární pitvy u případů SUD, což potvrzují výsledky podobných studií.