Kardio 365 - úvodní stránka
nepřihlášen  
Change language:    

TRANSAORTÁLNÍ KATETRIZAČNÍ ABLACE SUPRAVENTRIKULÁRNÍCH ARYTMIÍ A TRANSAORTÁLNÍ IZOLACE PLICNÍCH ŽIL S PODPOROU DÁLKOVÉ MAGNETICKÉ NAVIGACE U DOSPĚLÝCH S LIMITOVANÝM VENÓZNÍM PŘÍSTUPEM.

J. Škoda, J. Popelová, J. Petrů, L. Šedivá, R. Gebauer, Š. Černý, I. Skalský, R. Kočková, V. Reddy, P. Neužil (Praha, New York, United States)
Tématický okruh: Obecný okruh
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XVIII. české a slovenské sympozium o arytmiích a KS

Úvod: U pacientů s různě komplexními srdečními vadami je často nutné volit alternativním přístupy ke katetrizační ablaci. Prezentujeme výsledky souboru pacientů řešených transaortálním přístupem.
Soubor a metoda: V období 1/2005-9/2021 v souboru 182 katetrizačních ablací vrozených srdečních vad, z toho 48x komplexních VSV (transpozice, intra i extrakardiální varianty totálních kavopulmolnální spojení či diskontinuita DDŽ), jsme provedli katetrizační ablaci supraventrikulárních arytmií různého mechanismu, kde 25x bylo nutné volit alternativní – transaortální přístup k cílovému substrátu arytmie, 24x s podporou magnetické navigace.
Výsledky:
U všech výkonů bylo využito elektroanatomické mapování a provedena integrace CT obrazu dle hrudní aorty pro přímou transaortální navigaci do síňového prostoru, akutní úspěšnost prvního výkonu byla dosažena u všech pacientů, dlouhodobá úspěšnost byla u 15 z 21 (71%) pacientů, po reablaci 3 pacientů byla dlouhodobá úspěšnost u 18 z 21 (86%) pacientů s mediánem sledování 39 měsíců (4-168). Katetrizační ablace parox. fibrilace síní byla provedena úspěšně u pacienta s diskontinuitou DDŽ (sledování 24M) a u 2 pacientů po předchozím katetrizačním uzávěru síňového septa se sledováním 25M resp 12M (zde s nutností 1x manuální reablace). U třech pacientů s komplexní srdeční vadou bylo nutné po ablaci SVT implantovat KS pro chronotropní inkompetenci.
Závěr: Dálková magnetická navigace transaortálním přístupem je bezpečnou alternativou katetrizační ablace supraventrikulárních arytmií u pacientů s limitovaným venózním přístupem. Transaortální izolace plicních žil je technicky proveditelná, dlouhodobou úspěšnost je nicméně potřebné ověřit na významně větším souboru pacientů.