Kardio 365 - úvodní stránka
nepřihlášen  
Change language:    

KORELÁTY DYSFUNKCE ŠTĚPU PO SRDEČNÍ TRANSPLANTACI

I. Málek, L. Hošková, M. Hegarová, M. Podzimková, T. Gazdič, Z. Dorazilová, L. Voska, J. Pirk (Praha)
Tématický okruh: Transplantace
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XX. výroční sjezd ČKS

Úvod
Selhání štěpu představuje závažnou komplikaci podílející se na 15-35 % úmrtí po srdeční transplantaci (Tx).
Cíl
Zhodnocení výskytu, příčin, klinického významu a způsobu léčby této komplikace.
Metoda
Rozbor souboru 183 nemocných, u nichž byla v období 1/2005-8/2010 provedena Tx a kteří přežívali alespoň 12 měsíců. Dysfunkce štěpu byla stanovena při nálezu EF LK ≤ 40 %, rejekce byla posuzována ze vzorků získaných při EMB z pravé srdeční komory. Buněčná rejekce byla diagnostikována při histologickém, humorální rejekce při imunohistochemickém vyšetření (přítomnost C4d v cévách). Přítomnost koronární nemoci jsme zjišťovali při SKG.
Výsledky
Doba sledování byla 12-74 měsíců. Dysfunkce štěpu se vyskytla u 16 nemocných (8.7 % souboru). Příčinu jsme nalezli u 15 z nich, nejčastěji šlo o humorální rejekci (5 nemocných) a koronární nemoc štěpu (7 nemocných). Ostatní příčiny (vždy u 1 nemocného) byly: časné pooperační selhání štěpu, cytomegalovirová myokarditida, dyssynchronie při zavedeném kardiostimulátoru.  Klinické projevy srdečního selhání mělo 10 nemocných. Čtyři nemocné jsme léčili imunoadsorbcí nebo plazmaferézou, 2 z nich v kombinaci s i.v.imunoglobulinem a rituximabem, jednou v kombinaci s ATG. 3 nemocným jsme podali methylprednisolon, 1 ATG, 1 ganciklovir. U pooperačního selhání byla použita mechanická podpora (Levitronix), 5 nemocných jsme léčili konzervativně. K úpravě klinického stavu došlo u 13 nemocných, u 9 z nich též k úpravě funkce LK. Dva nemocní zemřeli, u 1 byla úspěšně provedena re-Tx srdce.
Závěr
Při nálezu systolické dysfunkce štěpu po Tx srdce je nutné vyloučit především humorální rejekci a koronární nemoc štěpu. Léčba je úspěšná především u nemocných s humorální rejekcí, kde eliminace protilátek a zábrana jejich další tvorby vede nejen ke kompenzaci klinického stavu, ale i k úpravě funkce štěpu.
                                                Podpořeno grantem IGA MZCR - NT 11262-6.