KATETRIZAČNÍ KARDIONEUROABLACE PRO REKURENTNÍ KARDIOINHIBIČNÍ SYNKOPY – EMPIRICKÁ STRATEGIE
Cíl: Kardioneuroablaci (CNA), denervaci sinusového (SAN) a atrioventrikulárního uzlu (AVN) pomocí endokardiální radiofrekvenční ablace epikardiálně uložených gangliových plexů (GP), lze navigovat podle vysokofrekvenční endokardiální stimulace nebo podle specifické analýzy síňových elektrogramů. Prezentujeme soubor pacientů, kteří byli léčeni anatomickou ablací v empirických místech GP.
Soubor a Metodika: Studie zahrnuje 20 pacientů (35±10 let, 65% mužů) bez přidružených onemocnění, s rekurentními vasovagálními synkopami s dominantní kardioinhibiční komponentou na úrovni SAN a/nebo AVN a s pozitivním atropinovým testem. Při CNA s CARTO navigací bylo vytvořeno několik shluků ablačních lézí (energie: 25-30 W, chlazení: 20 ml/min, teplota: <40℃, trvání: 20-40 s). Mandatorní ablace pravého předního GP z posteroseptálního aspektu junkce pravé síně a horní duté žíly byla fakultativně doplněna kontralaterální ablací v předním vestibulu pravostranných plicních žil a ablací levého a pravého dolního GP na spodině levé síně. Levý horní GP nebyl nikdy intervenován.
Výsledky: Při CNA v trvání 146±35 min byl celkový radiofrekvenční čas 934±508 s a radiační dávka 50±48 uGy.m2. Pouze pravosíňová ablace byla provedena u 5 pacientů. CNA vedla k akceleraci sinusové frekvence o 22/min (IQR: 13-30), vzestupu Wenckebachova bodu o 18/min (IQR: 0-31) a zkrácení refrakterity AVN o 100 ms (IQR: 10-170). Během klinického sledování v trvání 16 měsíců (IQR: 10-29) došlo k recidivě synkop u 2 pacientů (oba s ILR): 1) čistě vasodepresorické synkopy; 2) kardioinhibiční synkopy, pro které byla provedena opakovaná CNA.
Závěr: Empirická, anatomicky navigovaná kardioneuroablace má vysokou úspěšnost v léčbě mladších pacientů s rekurentními kardioinhibičními synkopami, u kterých podle stávajících doporučených postupů není indikovaná implantace kardiostimulátoru.
