SPONTÁNNÍ KORONÁRNÍ DISEKCE - NARŮSTAJÍCÍ INCIDENCE DŘÍVE RARITNÍ DIAGNOZY U PACIENTŮ S AKUTNÍM KORONÁRNÍM SYNDROMEM

Úvod: Spontánní koronární disekce je vzácná diagnosa, kterou v posledních letech stále častěji diagnostikujeme při možnosti použití optické koherentní tomografie (OCT) u pacientů s akutním koronárním syndromem. Samotná angiografie je pro stanovení diagnosy nedostatečná a typický obraz disekce intimy a zobrazení dvojitého lumen známeho z koronárních intervencí spíše raritní. Správné stanovení diagnosy je pro pacienty zásadní, léčebná strategie je odlišná od běžných pacientů s AKS a metodou volby je konzervativní léčba. 

Soubor pacientů: v letech 2014-2016 jsme diagnosu spontánní koronární disekce potvrdili u 10 pacientek – jednalo se o ženy ve věku 33-58 let nízkým rizikovým profilem pro výskyt atherosklerosy. Všechny byly vyšetřovány pro pozitivitu troponinu a bolesti na hrudi, 2x STEMI a 8x NSTEMI, 1x byla klinická prezentace spojena s maligní arytmií a nutností resuscitace. 8 pacientek bylo léčeno konzervativně s následnou angiografickou a OCT kontrolou a 2 pacientky byly léčeny koronární intervencí. Pouze 1 pacientka měla angiografický obraz " klasické " disekce intimy a patrné disekční linie, ostatní měly atypické ohraničené postižení části věnčité tepny. U 6 pacientek bylo postiženo povodí RIA, 1x povodí RC a 3x povodí ACD. Všechny konzervativně léčené pacientky měly nekomplikovaný další průběh se spontánním hojením postiženého úseku věnčité tepny. Z dostupných publikací je však známo, že léčba těchto pacientů může být provázena četnými komplikacemi i rizikem opakování příhod.

Závěr : Spontánní koronární disekce je při možnosti rutinního používání OCT diagnosa méně vzácná a pravděpodobně v minulosti nediagnostikovaná. Na diagnosu je třeba myslet zejména u žen mladšího a středního věku. Klicný obraz může být vážný a průběh může být až fatální. Při špatně zvolené léčebné strategii je popisováno vysoké riziko komplikací.