NEOBVYKLÁ POZDNÍ KOMPLIKACE CHIRURGICKÉ REVASKULARIZACE MYOKARDU

Úvod 
Formou posteru bych rád prezentoval (včetně obrazové dokumentace) neobvyklou pozdní komplikaci chirurgické koronární revaskularizace a její možné řešení.

Kasuistika
Kasuistika pojednává o 80-letém pacientovi s pokročilou formou ICHS, v roce 1992 po CABG a následně v roce 2008 po SKG s indikací konzervativního postupu pro nerekonstruovatelný nález. Pacient následně katetrizován na našem pracovišti v roce 2009 pro AKS s maligní arytmií. Katetrizační nález beze změn, pouze nově popsáno nevýznamné pseudoaneurysma bypassu na ACD velikosti 35x45mm. Doplněna CT koronarografie, kde popsáno částečně trombotizované pseudoaneurysma s mírným útlakem pravé síně. Pacient zajištěn ICD. Koncem roku 2010 byl přijat  pro výraznou progresi dušnosti (NYHA III-IV) a atypické bolesti vpravo na hrudi . Echokardiograficky zobrazen objemný útvar nasedající na pravou síň a pravou komoru velikosti 7x7,5cm s patrným dopplerovským signálem a spontánním echokontrastem, známky tamponády nebyly přítomné. Doplněno CT vyšetření, kde  patrná významná progrese pseudoaneurysmatu bypassu (11x11x14cm) s útlakem okolní plíce a pravostranných srdečních oddílů. Katetrizací doplněno měření přívodného bypassu a vlastní dutiny. Pro vysoké operační riziko přistoupeno v první době k embolizaci přívodného bypassu spirálkami. Výkon úspěsný, bez komplikací,  angiograficky pseudoaneurysma vyřazeno. Echokardiograficky patrná trombotizace pseudoaneurysmatu. Pacient objednán ke kontrolnímu ECHO a CT s odstupem. Dle dalšího klinického vývoje a CT nálezu bude ev. zváženo operační řešení. 

Závěr  
Kasuistikou chci poukázat na nutnost mezioborové spolupráce v případě hledání řešení ne zcela obvyklé komplikace. V tomto případě na spolupráci internisty, intervenčního radiologa a kardiochirurga.