RYCHLOST POKLESU TĚLESNÉ TEPLOTY PŘI INDUKCI LÉČEBNÉ MÍRNÉ HYPOTERMIE V ZÁVISLOSTI NA ZVOLENÉM ŽILNÍM PŘÍSTUPU

Úvod: Terapeutická hypotermie s cílovou teplotou jádra 32 – 34 °C dosaženou v prvních čtyřech hodinách po zahájení a udržovaná 24 hodin je nedílnou součástí péče o pacienty s netraumatickou zástavou oběhu při komorové fibrilaci; její použití zvážujeme i při přítomnosti jiného vstupního rytmu.
Cíl: Zhodnotit rychlost poklesu teploty v závislosti na použitém přístupu do cévního řečiště – katetr v zevní jugulární žíle vs. katetr v žíle horní končetiny.
Metodika: Byli zařazeni pacienti přijatí v období od května 2010 a splňující kriteria k zahájení léčebné hypotermie. Byli randomizováni do skupiny, kde k podání fyziologického roztoku (FR) o teplotě 4 °C byla použita zevní jugulární žíla, a do skupiny, kde byl FR podáván do katetru v žíle horní končetiny. Byla registrována vstupní teplota v močovém měchýři nemocných, dále byla monitorována v třicetiminutových intervalech. V prvních třech hodinách nebyly používány jiné způsoby chlazení nemocných, všichni byli sedováni a relaxováni.
Výsledky: Prozatím bylo zařazeno třináct pacientů.11 pacientů bylo resuscitováno pro fibrilační zástavu oběhu, u  2 byla zachycena asystolie. U 6 pacientů byl roztok podán do zevní jugulární žíly, u 7 do katetru v horní končetině. Průměrná podaná dávka úvodního bolusu FR byla v případě podání do jugulární žíly 2710±421 ml/60 min, při podání do končetinové žíly 2850±789/60 min (ns). Následovalo kontinuální podávání chladného FR rychlostí 150 – 300 ml/hod.
Pokles teploty byl 0,9 °C / 4 hod. ve skupině s podáním FR do zevní jugulární žíly, a 0,8 °C / 4 hod. ve skupině s podáním FR do žíly horní končetiny (ns).
Závěr: První data naznačují, že není rozdíl v rychlosti poklesu tělesné teploty při i.v. podání chladného FR do zevní jugulární žíly ve srovnání s podáním do žíly horní končetiny.
Podpořeno VZ UK č. MSM 0021620817 „Invazivní přístup k záchraně a regeneraci myokardu.“