Cardio 365 - introductory page
not logged  
Change language:    

ODBĚR KOSTNÍ DŘENĚ V ČASNÉ FÁZI AKUTNÍHO INFARKTU NEMUSÍ BÝT BEZPEČNÝ

S. Šimek, J. Horák, M. Aschermann, P. Kuchynka, H. Skalická, L. Goláň, J. Bělohlávek, R. Škulec, A. Linhart, V. Mrázek (Praha)
Topic: Acute coronary syndromes
Type: Presentation - doctors, 14th CSC Annual Congress

Úvod: Intrakoronární aplikace kmenových buněk do infarktového ložiska může být vhodnou metodou k regeneraci odumřelé myokardiální tkáně.
Cíle: Zahájili jsme multicentrickou studii s cílem ověřit  bezpečnost a účinnost léčby podáním autologních dřeňových mononukleárních buněk pacientům po AIM, s cílem přispět k určení optimálního načasování léčby po AIM, s cílem sledovat účinnost terapie v závislosti na stupni dosažené perfuze.
Metody: Randomizace 45 nemocných s prvním AIM, s dobou trvání ischemie nad 6 hodin, po úspěšné intervenci na infarktové tepně a s výslednou dysfunkcí levé komory (EF pod 50%). Aktivně léčená skupina je dále dělena na časnou a pozdní  sk. s odběry dřeňové krve 3. a 9-10. den po AIM. Odběr kostní krve je prováděn z lopaty kyčelní kosti v kombinaci analgosedace a lokální anestézie. Analgosedace je prováděna vleže na břiše kvalifikovaným anesteziologem. K úvodu do analgosedace se používá ultrakrátce působící opiát Alfentanyl (Rapifen®),  v dávce 1-4 ml v závislosti na váze a věku pacienta.  Následně je pacientům podán Midazolam (Dormicum®) v dávce 1-5 mg dle váhy a reakce pacienta.  Po celou dobu průběhu analgosedace jsou pacienti kontinuálně monitorováni.  Účinek analgosedace je posílen lokální anestezií 20 ml 1% Mezokainu. 
Kasuistika: Pacient s rozsáhlým AIM byl randomizován k časné léčbě kmenovými buňkami. Při odběru kostní dřeně u něho došlo následkem analgosedace k hypoxii a následné hypotenzi. Hypotenze byla  příčinou recidivy infarktu, který si vyžádal opakovanou urgentní koronární intervenci.
Závěr: Riziko komplikací analgosedace je u nemocných v časné fázi po AIM vyšší. Odložení aplikace kmenových buněk o několik dní se nám z tohoto pohledu  jeví výhodnější. Riziko odběru kostní dřeně by bylo možné eliminovat také separací kmenových buněk z periferní krve. Podpořeno Výzkumným záměrem Univerzity Karlovy v Praze č. MSM 00 21620817.