Change language:

B-TYP NATRIURETICKÝ PEPTID U CHRONICKÉ BIVENTRIKULÁRNÍ STIMULACE PŘI DOČASNÉ STIMULACI IZOLOVANÉ PRAVÉ KOMORY

R. Hazuková, M. Pleskot, A. Havlíček, L. Beran, J. Vojáček, M. Tauchman, J. Jeníčková (Hradec Králové, Pardubice)

Topic: Heart failure

Type: Presentation - doctors, 14th CSC Annual Congress

Úvod: Identifikace pacientů, kteří prospívají z implantace srdeční biventrikulární stimulace (BIV), zůstává dosud nejasná.
Cíl: Srovnání dvou typů stimulačních režimů (BIV a izolovaná pravá komora) s odlišným hemodynamickým efektem pomocí natriuretického peptidu typu B (BNP).
Soubor a metodika: Do prospektivní, jednoduše zaslepené, kontrolované studie jsme zařadili 10 osob (věk 66,6 ± 6,2 let) s chronickou BIV (21,4 ± 10 měsíců) implantovanou v souladu s indikačními kriterii (ejekční frakce levé komory 23,5 ± 6,3%, New York Heart Association III, QRS 150ms, dilatace levé komory). Odběry BNP byly provedeny za podmínek minimalizujících jeho fluktuaci v 8:00, 10:00, 10:20, 11:00, 12:00, 12:20, 13:00, 14:00 hod. Změnu stimulačního režimu z BIV na stimulaci izolované pravé komory (při neměnné stimulační frekvenci) jsme uskutečnili po odběru v 10:00 hod. Izolovaná stimulace pravé komory trvala 4 hodiny. Vzorek BNP byl analyzován vždy bezprostředně po odběru (AxSYM, pmol/L).
Výsledky: K významnému zvýšení hladiny BNP došlo ve 13.00 a 14.00 hod. ve srovnání s hodnotami v 8.00 a 10.00 hod. (p = 0,0434). U dvou pacientů byla dokumentována klinicky významná změna (› 99% interval spolehlivosti).
Závěr: Výsledky práce signalizují možnost využití BNP k identifikaci respondérů na BIV. Pro zavedení BNP do klinické praxe k identifikaci respondérů je však potřeba dalšího výzkumu.