ANTITROMBOTICKÁ LÉČBA U FIBRILACE SÍNÍ

Fibrilace síní je nejčastější poruchou srdečního rytmu a její prevalence stále stoupá. Je to způsobeno prodlužováním průměrné délky života a zvýšeným přežíváním pacientů s chronickými srdečními onemocněními, která predisponují ke vzniku této arytmie. Riziko tromboembolických komplikací a zejména cévních mozkových příhod je u fibrilace síní několikanásobně zvýšeno. 60 let po jejich objevu zůstávají antagonisté vitaminu K základem antitrombotické profylaxe, přestože jejich podávání je spojeno s celou řadou omezení,  jako je např. pomalý nástup a vysoká variabilita účinku, četné interakce s jinými léky či s potravinami a úzké terapeutické rozmezí, vyžadující časté laboratorní monitorování ke kontrole účinnosti léčby a k omezení rizika krvácivých komplikací. Neustávají proto snahy nahradit warfarin modernějšími zůsoby léčby. Jednou z možností je duální protidestičkové léčba kombinací kyseliny acetylsalicylové a clopidogrelu. Naděje vkládané do této kombinace byly zklamány nedávno publikovanou rozsáhlou studií ACTIVE W, která musela být předčasně ukončena pro signifikantně vyšší výskyt cévních mozkových příhod i extracerebrálních systémových embolizací ve skupině pacientů léčených protidestičkovou léčbou. Vyšší účinnost warfarinu však platí pouze za předpokladu dosažení optimálních hodnot INR. Nadále probíhá testování duální protidestičkové léčby u pacientů, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou antagonisty vitaminu K užívat.  Další, velmi nadějnou možnost zlepšení antitrombotické léčby u fibrilace síní představují perorální přímé inhibitory trombinu, které mají výhodné farmakologické vlastnosti a k dispozici jsou velmi nadějná klinická data prokazující jejich účinnost a relativní bezpečnost.